Sobotka

Pán ze Šelmberka byl jedním z nejbohatších šlechticů království, a tak usiloval o to,
aby ho nové město reprezentovalo. Založil čtvercové náměstí, vystavěl kostel a vybavil ho nádhernou monstrancí, která je dodnes zlatým pokladem města. Další majitel panství Oldřich Felix z Lobkovic během umírněné rekatolizace kraje postavil v Sobotce ke konci 16. století chrám Maří Magdalény.
Za Heřmana Černína z Chudenic zažívala Sobotka obtížné roky třicetileté války. Další majitel, řečeno slovy Fráni Šrámka, „…byl hodný pán, byl moudrý pán pan Humprecht Černín z Chudenic“, postavil nad Sobotkou dle plánů Carola Luraga lovecký zámeček Humprecht. Po požáru v roce 1678 jej dobudoval Fr. Caresola. Půlměsíc na špici věže pochází až z roku 1829 a je mýtem doby obrozenecké, prý byl vztyčen na paměť uvěznění Heřmana Černína v Turecku. Heřman Černín byl sice dvakrát členem císařské delegace v Turecku, ale uvězněn tam nikdy nebyl.

V roce 1738 přešla Sobotka do majetku Netolických z Eisenberga.
Za Václava Kazimíra, oblíbence Marie Terezie, byl vybaven chrám Maří Magdalény cenným mobiliářem
z dílny kosmonoských Jelínků. S jeho přispěním a nákladem města a občanů byl postaven na náměstí mariánský sloup se sochami čtyř zemských světců, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1746.
Téhož roku došlo k velkému požáru města, bylo zničeno 17 domů včetně radnice.
Ta byla opravena dle architekta Netolických, ale dnešní podobu získala až v roce 1845.
Tehdy byly ubourány raně barokní štíty a do nízkého tympanonu umístil sobotecký hodinář
Jan Prokeš hodiny s průsvitným ciferníkem, prý jediným svého druhu ve střední Evropě.

Prusko-rakouskou válku v roce 1866 Sobotka zažila jen jako průchozí tah vojska k Jičínu,
i když „tam v Sobotce na náměstí pruské koně z kašny pili“. Po válce následovalo období míru a rozkvět města. V létech 1892–93 byla postavena impozantní budova školy. Dnes po velké modernizaci a rekonstrukci se stala ukázkovou školou třetího tisíciletí. Podél celé její budovy a souběžné staré silnice na Jičín stojí původní stoleté stromořadí lip. V roce 1877 se v Sobotce narodil básník Fráňa Šrámek,
v roce 1905 se v cihelně usadila rodina Špálova: a proto asi zářivá červeň vedle modré a zelené na obrazech Václava Špály. Na soboteckém hřbitově pod Humprechtem se sešli všichni dobří rodáci: básník Václav Šolc, básník Frána Šrámek, Gustav Maštálka, poslanec říšského sněmu, dále Václav Frýba, učitel a básník,
manželé Hejnovi, zakladatelé festivalu Šrámkova Sobotka.

A současnost? Po prohlídce všech pamětihodností je příjemné posedět nad šálkem dobré kávy
a nějakým sladkým zákuskem v proslulé Staškově cukrárně na náměstí nebo si zajít na oběd do restaurace
v hotelu Pošta. Sobotka je město, které každého okouzlí, vždyť je jednou ze vstupních bran do Českého ráje.