Škola hrou

Škola hrou

Škola hrou

Notoricky známé sousloví škola hrou, jehož autorem je světově proslulý
a respektovaný pedagog Jan Amos Komenský, by mělo být jakýmsi mottem
(a motivací zároveň) vzdělávacího miniseriálu o českém jazyce,
chcete-li, o češtině.

Mnozí si při čtení následujících řádků možná vybaví školní léta s oblíbenými nebo naopak protrpěnými hodinami mateřského jazyka, někteří čtenáři si oživí vzpomínky na učitele – češtináře. Někomu v mysli vyskočí taková slova jako diktát, domácí a slohové úkoly, písemné práce. To všechno a mnoho dalšího může text evokovat. Cílem miniseriálu však není vyvolat nostalgické vzpomínky na uplynulý školní čas, vůbec ne. Cílem je oživit zapomenuté nebo možná i ne úplně dobře zvládnuté mluvnické jevy, s nimiž se při svém písemném projevu setkáváme a mnohdy se s nimi dostáváme tzv. do křížku. Námitka, že počítač si poradí a nedopustí, abychom napsali chybu, tak úplně neobstojí. Počítač sice mnohé chyby opraví, ale mnohdy se na něj nelze docela spolehnout, zkrátka chybu neopraví. A ještě něco: počítač nic nevysvětlí, neobjasní, tedy rozhodně ne v daném momentě (jinak samozřejmě není jistě problém cokoli si vyhledat a přečíst a následně pochopit a zapamatovat). Nespoléhejme však tak úplně na techniku, spoléhejme na sebe. K tomu jsou bezpochyby nutné znalosti. Berte tedy, prosím, dnešní první pokračování našeho miniseriálu (a ta následující taktéž) trošku jako hru, díky níž budete mít znalosti českého jazyka v malíčku – tedy přesněji v hlavě. Nerada bych působila direktivně, ale ovládat co nejlépe svůj mateřský jazyk by mělo být nepsanou samozřejmostí pro každého člověka. Pusťme se tedy – trochu jako ve škole – do práce.

Pel-mel
Slavné katedrály Co Vám nesmí chybět na jaře

Žádné komentáře

Přidat komentář