Úvod Magazín Počítač je brnkačka

Počítač je brnkačka

Když jsem nastoupila na zasloužený odpočinek, vrhla jsem se na internet.
Moje děti při každé mé otázce ohledně surfování prohlašovaly;
že i jejich pes by práci na počítači pochopil rychleji a že bych se,
jako jiní rodiče (rozuměj lepší), měla věnovat dětem a vnoučatům.

Což znamená vařit pro ně, šít, plést, štupovat ponožky, a hlavně žít, jak se na důchodce patří
(rozuměj – vše pro děti a jen a jen pro děti). Ale já jsem, navzdory dětem i věku, začala brouzdat po internetu, navštěvat výstavy, knihovny, navazovat nová přátelstí na chatech, fotografovat, stahovat fotky do počítače, dělat z nich výřezy a přidávat do fotek texty. Založila jsem si vlastní webovou stránku,
kde publikuji nejen své literární výtvory, ale stahuji tam různé zajímavosti.
Například pro čtenáře, kteří stejně jako já často marně loví kde co ve svých mozkových závitech,
jsem o skleróze zjistila:

že postihuje hlavně starší lidi, že člověk nemá svou paměť zatracovat a propadat pesimismu.
Že je účelnější dělat vše pro to, aby se situace alespoň nezhoršovala. Že ne všechny vjemy si zaslouží být uloženy do paměti. Že bychom zážitky měli sledovat všemi smysly, jako to praktikují východní kultury,
kdy vzniká jakási řetězová reakce, která postupně vyvolá celý obraz. Že máme důsledně dodržovat ve svých věcech pořádek a ukládat je na stálé místo, aby se neztrácely. Že optimismus a pozitivní vnímání světa paměť podporují. Že máme dbát na rozšiřování slovní zásoby, nevyhýbat se společnosti, o všechno se zajímat, diskutovat, hodně číst a psát si deník.

Je to prý účinná terapie, a s využitím počítače navíc „brnkačka“. A tak tedy, milí senioři,
než si ušetříte z almužny, kterou vám stát dává (a některé děti by vás o ni nejraději obraly), na počítač,
nechte si nejdříve vysvětlit, že například zaseknutá myš není domácí hlodavec v pastičce, ale součást počítače. Přeji všem zdar v boji se sklerózou i počítačovou technikou.

Fejetony
Záhadný konec Mary Celeste Vzdor