Pavel Vrba
Jasná zpráva = Jedeme dál!
Ve stejný den jako tři české hokejové hvězdy umřel Pavel Vrba.
Byl jedním z nejkvalitnějších a nejplodnějších českých textařů. Byl básník. Dožil se 73 let, což byl, vzhledem k jeho životosprávě, věk požehnaný. Napsal 2000 textů, z kterých bylo natočeno 1300 písniček. Marta Kubišová o něm řekla: „Pamatuji si, že zakrátko po svém příchodu z Plzně do divadla Rokoko, jsem se seznámila s dvojicí tehdy už renomovaných textařů – Pavlem Vrbou a Eduardem Krečmarem. Očividně je bavilo pohybovat se po pražských divadlech ve dvojici. Abych si je nepletla – v Pavlovi jsem od prvního pohledu viděla francouzského básníka Francoise Villona. Od té doby pro mě tedy byl, je a vždy bude – českým Villonem. Po bližším obeznámení se s Pavlovou tvorbou jsem si jen potvrdila svůj první dojem, že se jedná o básníka s obrovským respektem a citem pro osobnost interpreta, úžasného znalce ženské duše, ženského uvažování vůbec – a hlavně básníka s neskonalou invencí, protože Pavlovi nebylo nikdy nutné sdělovat představu o hudebním materiálu. A další jeho předností je neomylný cit pro hudební akcent a dynamiku, cit pro krásnou a výstižnou řeč, což nejlépe dokládá například Lampa…“ Petr Janda o něm řekl: „S Pavlem jsem se potkal poměrně pozdě. Psával jsem písně převážně s Pavlem Chrastinou a později se Zdeňkem Rytířem či Miroslavem Černým. S textařema je to trochu jako se ženskou. Je vám trapné mít v úvazku řekněme víc než dva. Stejně na sebe žárlí. Copak o to, já bych s Pavlem jistě začal dřív, ale ta letitá spolupráce mě přece jenom svazovala. Chodili jsme kolem sebe jako dva mlsní psi a zkoumali, kdo začne. Už si vlastně ani nepamatuji kdo z nás to byl, ale vím, že jsem Pavlovi nabídl píseň na Bratislavskou lyru. Musím se přiznat, že v tom byla i obava, že by to některý z mých tradičních básníků nestihl, bylo na to málo času a správně jsem předpokládal, že Pavel to udělá rychle, když je to tak zvaně první námluva. Nemýlil jsem se. Druhý den mi oznámil, že je píseň hotová a jmenuje se Osmý den…“Nikdo takový jako Vrba už se nenarodí, protože jeho styl života a práce byl dárek od pánaboha.
Lampa
(Hudba: Bohuslav Ondráček)
Byla ve mně lampa plná petroleje
a tu lampu večer muži rozsvěceli
nechápali vůbec co se se mnou děje
lásku totiž vůbec nikdy neviděli
Vodili mě do expresa
a tam v pološeru
pili s ginem vůni lesa
někdy na sekeru
Nechápali co se děje
když má lampa bliká
chtěli holku co se směje
holku co se svlíká
Pak se jednou stalo když mě stý muž svlékl
že má petrolejka blikla naposledy
Ten pán se mi vysmál pak se trochu lekl
to když cítil místo tepla chladné ledy
Smutně jsem se rozloučila
s tím posledním pánem
naposled jsem tehdy pila
koktejl prázdna s ránem
Marně chodím do expresa
bez lampy jsem tmavá
Z ginu světlo nevykřesám
z ginu bolí hlava
Osmý den
(Hudba: Petr Janda)
Zkraje týdne málo jsem Ti vhod
ve středu pak ztrácíš ke mně kód
sedmý den jsem s tebou i když sám
Osmý den schází nám
V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
Osmý den schází nám
Tužku nemít nic mi nepovíš
řekni prosím aspoň přísloví
Osmý den je nutný já to vím
Sedm nocí spíš
jen spíš
Vždyť víš
Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska pomine
Pak si řeknem v duchu každý sám
Osmý den scházel nám
