Miss Mensa Michaela Široká

Miss Mensa Michaela Široká

Miss Mensa Michaela Široká

Něžná, úplně přirozená a rozesmátá blondýnka Na soutěži pořádané Českou Mensou perfektně předváděla břišní tanec. Typická Štírka. Představujete si mensanku trochu jinak? Tak to si musíte poněkud poopravit svůj omyl. V Mense totiž vůbec nejsou zapšklí, obrýlení, plaší, a přitom nebezpeční intelektuálové. Jsou tam i rozzářené a vitální krasavice!

Bylo hodně těžké dostat se do tak výjimečné organizace, jako je Mensa?

Prý jsou těch, kteří vlastní IQ vyšší než 130, jen dvě procenta celkové populace na celém světě
– ale počet členů Mensy vypovídá spíše o nepatrném promile. K testu jsem se dostala vlastně docela náhodou, když jsem uviděla na nástěnce v mé bývalé škole leták, že se bude konat testování do Mensy,
a jako každého mě tenkrát zajímalo, jak to tedy se mnou je. Na výsledek testu jsem si počkala ještě ten den
a to mi ještě nedošlo, že se onou členkou Mensy nakonec stanu. O tom mě přesvědčil až dopis,
který mi oficiálně potvrdil výši mého IQ a vyzval mě k členství. Jsem ráda, že jsem mohla to malé promile členů alespoň o něco zvýšit. Takže odpověď na to, jestli bylo těžké se do této organizace dostat,
je, že vlastně ani nevím. Podle mě logické uvažování, které je základem vysokého IQ,
nemůžeme nijak ovlivnit, a tudíž ani výsledek testu.

Prozradíš nám své IQ?

Nebo ho jako ostatní mensani cudně zatajíš? Já ani nevím proč, možná už ze zvyku, své IQ neprozrazuji.
Není to proto, že by bylo nějak extrémně malé nebo naopak velké, ale asi to je nějaký podivný zvyk mensanů.

Nevíš, proč nikdo z členů Mensy nechce své IQ nikomu sdělit?

Tady některé lidi chápu, protože v dnešním světě každý, kdo se jakkoliv odlišuje, je prakticky brán za podivína. Já sama jsem si dříve myslela o lidech s vysokou inteligencí, že nejsou schopni normálního života,
ale později – bohužel možná až moc pozdě – jsem zjistila, že mensani jsou
vlastně jedinými ještě žijícími gentlemany – tedy v případě mužů.

Přiznáváš svoje členství v Mense, nebo si toto sladké tajemství necháváš pro sebe?

Kdepak, já se ráda s touto skutečností „chlubím“. Ne, že bych to každému říkala na potkání,
ale neznám lepší pocit, než když někomu elegantně vyvrátím jeho názor na hloupou blondýnu.
Dalo by se i říct, že mě lidé berou vážněji než dřív, a je celkem zvláštní a legrační pozorovat i ostych některých lidí – například příbuzných či známých –, kteří se o mém členství dozvěděli nedávno právě díky mému vítězství v soutěži Miss Mensa. Někteří dokonce říkají, že najednou nevědí, jak se se mnou mají bavit.
Tady poznáte, co všechno dokážou udělat předsudky. Možná ode mě teď lidé očekávají víc a třeba mě občas přeceňují. Každý mensan určitě již od svých přátel slyšel něco podobného jako:
„No jo, ty seš z tý Mensy, tak pojď a vypočítej nám tohle“ nebo:
„To se zeptejte mensana, ten by to měl všechno vědět.“ Samozřejmě je rozdíl,
pokud je to myšleno z legrace nebo pokud to dotyčný myslí jako narážku či jen důkaz žárlivosti nebo závisti.
Z vlastní zkušenosti vím, že většina lidí považuje členy Mensy za nějaké vědátory,
jejichž jedinou životní zábavou je sedět nad mikroskopem nebo s kalkulačkou v ruce, ale doufám,
že se tento názor brzy změní. Vždyť lidé si neuvědomují, že lidé s vysokým IQ dokážou v budoucnosti vyřešit plno problémů v oblasti vědy nebo medicíny a tak podobně. A dokážou se k tomu i bavit jako ostatní.

Lidé často zařazují plavovlásky do jedné kategorie, ne zrovna nejchvályhodnější.

Většina mužské populace nás blondýny bere jako naivní, hloupá stvoření, a navíc mají nějakou zvláštní touhu nás ochraňovat a pomáhat nám, což mně ale nevadí a někdy toho využívám.
Naopak si myslím, že blondýny to mají v životě mnohem jednodušší.

Pomáhá ti vysoké IQ v životě?

A jak zacházíš se svou inteligencí? Mé IQ, respektive moje schopnost řešit logické úlohy,
mi v životě pomohlo zejména ve výběru vysoké školy. Jelikož jsem nikdy moc nevynikala v oborech humanitního typu, můj život tedy směřoval na lékařskou fakultu, kde se přijímací zkoušky skládaly,
mimo jiné, právě z fyziky, která mě bavila. Za svoji inteligenci jsem vděčná a snažím se ji využívat,
jak to jen jde a dokud na nějaké učení mám takzvaně mladý mozek.

Co studuješ a jak ti to jde?

Právě teď nastupuji do prvního ročníku na lékařskou fakultu v Hradci Králové, a jak mi to jde,
to vám povím až tak za půl roku. Každopádně se na své vytoužené studium těším, tak doufám,
že i výsledky tomu budou odpovídat.

Jaké máš zájmy – kromě břišního tance?

Mým asi největším zájmem je teď cestování a snažím se veškeré své finance vkládat právě do něj.
Když vidím, jak výhodně se dá teď cestovat, tak mi je opravdu líto koupit si někdy nějaké hezké triko
nebo boty, protože vím, že za tu cenu bych se mohla radši někam podívat. Zrovna teď se chystám s přítelem a kamarády na den do Milána. Koupili jsme si neuvěřitelně levné letenky a vyrážíme na výlet.

Využíváš nějak svůj krásný exteriér?

Pomáhá ti nějak v životě? Já osobně si myslím, že existuje v mém okolí mnoho dívek,
které jsou krásnější nebo atraktivnější než já, ale pokud to jde, tak se snažím využít svého vzhledu.
V modelingu se mi ale kvůli mé výšce necelých 170 centimetrů nedaří. A nějaké atraktivní práce či nabídky jsem dostala spíše díky svým zkušenostem nebo možná i vystupování při pohovoru, a ne díky vzhledu.

Přihlásil tě někdo do soutěže Miss Mensa nebo ses přihlásila sama?

Přihlásila jsem se sama. Bylo to spíše ze zvědavosti a vůbec jsem o tom, že bych mohla vyhrát, nepřemýšlela, a dokonce i esej, kterou jsme měly odevzdávat, jsem odeslala pozdě.

Jak jsi odpověděla na jednu z otázek, které dostaly všechny uchazečky o titul: Jak obtížné je pro inteligentní dívku najít si dobrého partnera, přítele, kamaráda?

Závěrečná věta mé eseje zněla: Myslím si, že osud každého je už nějak daný a inteligentní dívka vždy dostane přítele, jakého si zaslouží. Ovšem musím říct, že pro mě, jakožto pro studentku, která na gymnáziu dostávala trojky nebo čtyřky za sloh, bylo napsat tuto esej velice obtížné.

Zúčastnila ses i nějaké jiné soutěže krásy?

Asi 14 dní před soutěží Miss Mensa a Miss Inteligence jsem se účastnila Miss Královehradeckého kraje
a pak jsem postoupila do finále na Miss východních Čech. Tam jsem se stala Miss Sympatie a Miss Deník
a zvláště to první mě velice potěšilo. Všechny tyto soutěže mi dodaly potřebné sebevědomí,
které mi předtím chybělo, a získala jsem nemalé zkušenosti.

Pokládáš krásu za důležitou v životě?

Nebo je pro tebe důležitější vysoké IQ? Kdyby se krása a inteligence daly koupit,
koupila bych si nejspíš osm dílů inteligence a dva díly krásy. Inteligence je pro mě v životě důležitější,
protože když je člověk sebekrásnější a pak nedokáže říct žádnou rozumnou větu, to je pak ostuda.
Na druhou stranu si myslím, že první dojem vždy dělá zevnějšek, takže když je člověk hezký a upravený,
tak ten dojem je přece jen o něco lepší.

Co máš nejraději a co nesnášíš?

Nejraději mám odpočinek a když dělám to, co mě baví. Umím si dělat radost i různými maličkostmi a myslím, že jsem vcelku pozitivní člověk. Co opravdu nemám ráda, to jsou lidé bez smyslu pro humor.

Jak relaxuješ?

V poslední době jsem neměla moc volného času, takže když to šlo, tak jsem odpočívala klasicky v posteli
u televize. Ráda si pustím nějaký film, u kterého nemusím moc přemýšlet, a jen ležím.
Jsem zvyklá docela hodně pracovat, mám brigádu jako hosteska, ale jednou za čas prostě cítím,
že si musím dát na chvíli pauzu. Nedokážu si představit, že bych musela každý den chodit na 12 hodin
do zaměstnání a dělat stále stejnou práci. Takové lidi tak trochu obdivuji.

Kam směřuješ?

O tomto tématu se teď s kamarádkami bavíme poslední dobou celkem často.
A už snad od základní školy máme stále stejný cíl, za kterým si, snad úspěšně, jdeme.
Jedna z nás sní o kariéře soudkyně, druhá chce být manažerkou a já se vidím jako lékařka
na své soukromé klinice.

Osobnosti a rozhovory
Sobotka Zpívejte s Paulem McCartneym

Žádné komentáře

Přidat komentář