Michal Hendrych

Bylo ticho a přítmí, jen vysoko ve vršcích se tu a tam chvělo jasné světlo a hrálo duhovými barvami na vláknech pavučin. I zde byla patrná zanedbanost, staroba a úpadek; loňské listí smutně šelestilo pod nohama a v soumraku mezi strom se tajily stíny, na okamžik jsem byl uchvácen kouzlem čehosi velice blízkého a známého – jako bych byl celý tento obraz už viděl v dětství.

Anton Pavlovič Čechov, Dům s mansardou (Vyprávění malířovo)