Kunštát na Moravě

Kunštát byl založen (dle písemných zpráv) v roce 1280, avšak titulu město se dočkal až 1. července 1994. Jeho zakladateli byli páni z Kunštátu. Z tohoto rodu pocházel i slavný český panovník Jiří z Kunštátu a Poděbrad, majitel kunštátského zámku od roku 1448. Tuto skutečnost Kunštát připomíná sochou krále, která zdobí náměstí města. Původně středověký hrad získal svoji současnou podobu přestavbami v polovině 16. století a později. Další pamětihodnosti najdete na náměstí Krále Jiřího. Je nutno zmínit se o farním kostele sv. Stanislava ze 17. století a o moderní fontáně v horní části náměstí. Kunštát má ještě druhý kostel – hřbitovní – ten je zasvěcen sv. Duchu.

Na náměstí bychom neměli ponechat bez povšimnutí tři domy, na kterých jsou umístěny pamětní desky připomínající úzké spojení některých osobností s městem: dvou kunštátských rodáků – historika a spisovatele Jana Tenory (1863– 1936, autora Dějin městečka Kunštátu) a básníka Klementa Bochořáka (1910–1981) – a básníka Františka Halase (1901– 1949). Na náměstí také žil známý český spisovatel, básník a překladatel pan Ludvík Kundera (1920 – 2010), kdysi blízký přítel Františka Halase.

V uličce za náměstím bydlí Vít Ondráček (1959), jeden z nejvýznamnějších moravských malířů, grafiků a restaurátorů. František Halas pocházel rodem z Rozseče, stal se prvním čestným občanem města (v roce 1945) a je i se svou ženou pohřben na kunštátském hřbitově.

Na rozvíjení a udržení halasovské tradice má bezesporu největší zásluhu „kníže moravské poezie“ a od roku 1998 čestný občan Kunštátu Ludvík Kundera. V lednu letošního roku se do Kunštátu natrvalo přestěhoval i Halasův nejmladší syn Jan. Pravidelným návštěvníkem a sezonním obyvatelem Kunštátu je též Jan Marius Tomeš (1914 – 2010, básník a historik výtvarného umění), který zde strávil dětství a od roku 1999 je čestným občanem města.

Kunštát byl od 13. století „hlavním městem“ moravského hrnčířství. V městečku i okolí byl dostatek vhodné, tvárné hlíny a tak se v Kunštátě vyrábělo nádobí pro denní potřebu. Už tenkrát se produkty vyvážely do cizích zemí a podobně je tomu i dnes. Výrobky dnešních keramických dílen proslavily Kunštát v celé Evropě i v Americe. Roku 1993 byla obnovena tradice hrnčířských jarmarků. Hrnčířský jarmark v Kunštátě se tradičně koná každé září.

Komplex kunštátského zámku je obklopen parkem, ve kterém se pod jižními zdmi zámku mohou turisté zastavit u jednoho z mála dochovaných psích hřbitovů – ojedinělou zvláštností v Evropě.

Tzv. jeskyně Blanických rytířů (1 km severně od Kunštátu) jsou dílem Stanislava Rolínka (1902–1931). Z jeho soch stojí mj. za zmínku kdysi 14 metrů vysoká socha prezidenta T. G. Masaryka, odhalená slavnostně 28. října 1928. Za německé okupace byla zničena a zůstala jen její část, které se říká Masarykovy boty.