Kunštát na Moravě

Kunštát na Moravě

Kunštát na Moravě

Oblast Kunštátska leží na Hornosvratecké vrchovině, která je součástí východních svahů Českomoravské vysočiny. Rozprostírá se mezi Boskovickem na východě, Olešnickem na severozápadě a Lysickem na jihu. Přirozeným centrem této oblasti je město Kunštát.

Kunštát byl založen (dle písemných zpráv) v roce 1280, avšak titulu město se dočkal až 1. července 1994. Jeho zakladateli byli páni z Kunštátu. Z tohoto rodu pocházel i slavný český panovník Jiří z Kunštátu a Poděbrad, majitel kunštátského zámku od roku 1448. Tuto skutečnost Kunštát připomíná sochou krále, která zdobí náměstí města. Původně středověký hrad získal svoji současnou podobu přestavbami v polovině 16. století a později. Další pamětihodnosti najdete na náměstí Krále Jiřího. Je nutno zmínit se o farním kostele sv. Stanislava ze 17. století a o moderní fontáně v horní části náměstí. Kunštát má ještě druhý kostel – hřbitovní – ten je zasvěcen sv. Duchu.

Na náměstí bychom neměli ponechat bez povšimnutí tři domy, na kterých jsou umístěny pamětní desky připomínající úzké spojení některých osobností s městem: dvou kunštátských rodáků – historika a spisovatele Jana Tenory (1863– 1936, autora Dějin městečka Kunštátu) a básníka Klementa Bochořáka (1910–1981) – a básníka Františka Halase (1901– 1949). Na náměstí také žil známý český spisovatel, básník a překladatel pan Ludvík Kundera (1920 – 2010), kdysi blízký přítel Františka Halase.

V uličce za náměstím bydlí Vít Ondráček (1959), jeden z nejvýznamnějších moravských malířů, grafiků a restaurátorů. František Halas pocházel rodem z Rozseče, stal se prvním čestným občanem města (v roce 1945) a je i se svou ženou pohřben na kunštátském hřbitově.



Na rozvíjení a udržení halasovské tradice má bezesporu největší zásluhu „kníže moravské poezie“ a od roku 1998 čestný občan Kunštátu Ludvík Kundera. V lednu letošního roku se do Kunštátu natrvalo přestěhoval i Halasův nejmladší syn Jan. Pravidelným návštěvníkem a sezonním obyvatelem Kunštátu je též Jan Marius Tomeš (1914 – 2010, básník a historik výtvarného umění), který zde strávil dětství a od roku 1999 je čestným občanem města.

Kunštát byl od 13. století „hlavním městem“ moravského hrnčířství. V městečku i okolí byl dostatek vhodné, tvárné hlíny a tak se v Kunštátě vyrábělo nádobí pro denní potřebu. Už tenkrát se produkty vyvážely do cizích zemí a podobně je tomu i dnes. Výrobky dnešních keramických dílen proslavily Kunštát v celé Evropě i v Americe. Roku 1993 byla obnovena tradice hrnčířských jarmarků. Hrnčířský jarmark v Kunštátě se tradičně koná každé září.

Komplex kunštátského zámku je obklopen parkem, ve kterém se pod jižními zdmi zámku mohou turisté zastavit u jednoho z mála dochovaných psích hřbitovů – ojedinělou zvláštností v Evropě.

Tzv. jeskyně Blanických rytířů (1 km severně od Kunštátu) jsou dílem Stanislava Rolínka (1902–1931). Z jeho soch stojí mj. za zmínku kdysi 14 metrů vysoká socha prezidenta T. G. Masaryka, odhalená slavnostně 28. října 1928. Za německé okupace byla zničena a zůstala jen její část, které se říká Masarykovy boty.

Cestování
Co skrývají ruiny Masady? Seychely

Žádné komentáře

Přidat komentář