Jalovec obecný

Jalovec obecný

Jalovec obecný

Jalovec obecný, latinsky Juniperus communis
(Juniperus = lat. jalovec, communis = obecný, běžný); lidově: boleraz, bor, borovec, borovička, borovka, divočinky, chvojka, chvojice, jadlovec, jahůdky jalovcové, jalovčí, jalovčinky (plody), jalovinky aj.

Léčivé účinky jalovce znali již Hippokrates, Galenos a svatá Hildegarda. Byl doporučován jako močopudný prostředek, při onemocnění ledvin a močového měchýře, proti dně a revmatismu. Jalovcem byl léčen kašel, bolesti těla a žaludku. Jalovcový olej získaný z bobulí a dřeva byl používán proti kožním nemocem.
Směsí dřeva, popele a vody byla léčena lepra.

Při epidemiích a nebezpečí nákazy byly ve světnicích páleny jalovcové ratolesti a plody,
aby se pročistil vzduch. Vykuřování jalovcovým dřevem bylo součástí pohřebních rituálů.

V době morových ran měl ptačí hlas varovat ohrožené:
„Jezte jalovec a borovec, přežijete všechny, zemřete až na konec!“

Jalovec měl pověst magické byliny. Zvláštní odvar z jeho bobulí vyvolával věštecké schopnosti.
Jalovcový prut byl vždy spolehlivou zbraní proti zlým duchům a čarodějnicím.
Jalovcové dřevo (lignum juniperi) a jalovcové plody (fructus juniperi) jsou silně aromatické.
Jalovcovým dřevem se udí maso a z plodů je aromatizován gin a jalovcový destilát.
alovcová se dříve vyráběla podomácku.

Jalovec patří do čeledi cypřišovitých. Stálezelený, pomalu rostoucí keř dorůstá do výšky 5–6 metrů
a dožívá se až sta let. Větvení začíná nad zemí. Má pichlavé jehlice, které jsou v přeslenu po třech a silně voní pryskyřicí. Je dvoudomý. Kočičky – samčí květy – jsou žluté, kulovité pupeny – samičí květy – jsou v prvním roce zelené, potom tmavohnědé až fialové. Plody jsou modročerné pryskyřičné bobule, dozrávající do tří let. Jalovec je opylován větrem a kvete od dubna do června.

Vyskytuje se téměř v celé Evropě, severní Africe a západní Asii.
Roste na svazích, vřesovištích, v bažinách a podrostech řídkých lesů. V nížinách i v horských oblastech.

Obsahuje silice, organické kyseliny, flavonoidy, třísloviny, sacharidy a hořčiny.

Doporučuje se při dně, revmatických bolestech ve svalech a kloubech, lišeji a jiných onemocněních pokožky. Posiluje žaludek a střeva, podporuje látkovou výměnu. Tradičně je užíván při zánětu močového měchýře (omezuje množení bakterií), plynatosti a křečích.

Dlouhodobé užívání může způsobit poruchy ledvin.
Proto se nedoporučuje používat jalovec při ledvinových chorobách a v těhotenství.

Životní styl
Zámek Štiřín Týn nad Vltavou

Žádné komentáře

Přidat komentář