Co skrývají ruiny Masady?

Co skrývají ruiny Masady?

Co skrývají ruiny Masady?

Nedostupné stěny mohutného skalního masivu nad Mrtvým mořem přitahovaly pozornost již ve starověku. V prvním století před Kristem na jednom z jeho vrcholů
nechal judský král Herodes Veliký vybudovat takřka nedobytnou pevnost s jedinou přístupovou cestou. Nazval ji Masada.

Pevnost měla původně sloužit jako útočiště před egyptskou královnou Kleopatrou, která se netajila snahou ovládnout Judské království. Případného nepřítele odrazovaly nejen strmé skály,
ale i obrovské hradby pevnosti s vysokými věžemi.

Kamenné zdi skrývaly nádherný palác, skvělé lázně, četné fontány a desítky pohodlných domů.
Ulice i podlahy zdobily kamenné mozaiky. I když zařízení celého města ohromovalo nákladným přepychem
a život v něm byl určitě pohodlný, Herodes jej nikdy nevyužil.

V 70. letech 1. století našeho letopočtu se Masada stala centrem odboje Židů proti římským vojákům. Povstalce měla na kolena srazit desátá legie pod vedením Flavia Silvy, která čítala asi 15 tisíc mužů.
Římané si byli vědomi marnosti útoků proti mohutným hradbám, proto zcela neprodyšně obsadili celé okolí
a obránce města chtěli vyhladovět. Zároveň zničili akvadukt, který je zásoboval vodou. Očekávaný výsledek
se však nedostavil. Židé záhadně vzdorovali více než dva roky. Marné obléhání se Římané rozhodli ukončit rozhodujícím útokem. Na dřevěné střechy domů v pevnosti vyslali déšť ohnivých střel.
Masada se změnila v žhnoucí peklo.

Vybrali si smrt

Povstalci, kteří viděli, že není žádná naděje na záchranu, se rozhodli pro společnou sebevraždu.
Vylosovali deset mužů, kteří měli zbavit života ostatní obyvatele města. Stovky mrtvých těl pokryly obrovské nádvoří paláce, krev zbarvila vyprahlou skálu doruda. Nešťastní popravčí se nakonec sami prokláli mečem.

Římané, kteří po hromadné sebevraždě obránců Masady vstoupili do pevnosti, nevěřili svým očím.
Kromě mrtvých těl našli podzemní sklady plné potravin – kukuřice, oleje, vína a všech druhů ovoce
– které byly naprosto čerstvé. Ovoce vypadalo jako právě utržené ze stromu. Jak se jídlo dostalo do pevnosti?

Přístroj z dob Mojžíšových

Na holé skále nic nerostlo, přežít nemohla ani domácí zvířata. Byly potraviny do pevnosti,
odkud nevedla žádná tajná cesta, dopraveny ještě před začátkem římského obléhání?
Znali snad Židé z Masady nějaký způsob, jak je uchovat čerstvé?
Je to pravděpodobné. Historik Pliniusi další antičtí autoři dokonce tvrdí, že zásoby mohly vydržet i přes sto let. Podle některých pramenů měli Masaďané k dispozici zvláštní zařízení na principu ozařovače. S jeho pomocí dokázali potraviny dokonale sterilizovat a uchovat je neomezeně dlouho.
Přístroj prý získali už v dobách Mojžíšových a chránili jej jako oko v hlavě.

A odkud brali vodu? Tuto záhadu alespoň zčásti vyřešil archeologický výzkum v roce 1955.
Vědci narazili pod ruinami města na dvě obrovské cisterny. Každá z nich byla vyhloubena ve skále
a uvnitř omítnuta. Zásoby vody doplňoval důmyslný systém vodojemů a kanálů, kterým byla celá pevnost doslova protkána. Při občasném dešti stahoval veškerou vodu do nádrží. Neztratila se ani kapka.

Záhadou ale stále zůstává senzační přístroj, který dokázal dlouhodobě uchovat potraviny v bezvadném stavu. Snad se dnes skrývá někde pod zříceninami tajemné pevnosti. Důkladný archeologický výzkum možná odhalí vynález, který překvapí i lidi začátku třetího tisíciletí.

Umění a architektura
Ředkvička Kunštát na Moravě

Žádné komentáře

Přidat komentář