Chlapi to mají taky těžký
Skoro urážející slovo feminismus může spojit hromadu lidí bez rozdílu věku, rasy, majetku, národnosti, vzdělání, povolání, ba i pohlaví. Feminismus překládáme jako boj za práva žen. Ženy jsou ponižované, vykořisťované, nespravedlivě hodnocené, využívané, manipulované do pozic a chování očekávatelných právě od majitelek ženských pohlavních orgánů. Diktát patriarchátu určuje, jak mají vypadat, jak se mají oblékat, obouvat, česat, líčit.
Mezi námi, dámami, ženami, slečnami a dívkami, neočekáváme také my, Evičky, od Adamů určité chování, vzhled, povolání, vlastnosti? Nejsme to také my, kdo dělí svět na ženský a mužský? mužské záliby, mužské barvy, mužské profese, mužská móda, mužské rysy, mužské jednání. Jak člověk vypadá, na tom nezáleží, i když by žena měla být upravená, přitažlivá. Každá žena dnes může být krásná. Třeba i s několika kilíčky navíc. „Muž má smrdět i z fotky,“ říkávala moje babička. Babi, ač míváš pravdu ve všem, tak toto už asi vyšlo z módy. Evičky, dámy, dívky, paní, podíváme se rády na hezkého, upraveného, voňavého Adama? A to když má ještě široká ramena, útlý pas bez břišní pneumatiky rozměru malého bazénu! Nejen každá žena může být krásná, ale i každý muž dnes může dobře vypadat. Na vzhledu totiž záleží. Jdete do společnosti s partnerem (sama jít do společnosti, třebas jen kamarádů, je tichým výkřikem bezradnosti a zoufalství). Jak moc je příjemné být zavěšen do charismatického fešáka typu Seana Conneryho nebo jít ruku v ruce s pohledným chlapem jako Olivier Martinez. Co příjemné? Je to nutné! Kamarádky pochválí, kolegyně puknou závistí, šéfové propadnou komplexům méněcennosti a moje sebevědomí spolu s postavením ve společnosti poroste kosmickou rychlostí. Hodný muž. Je to milý kluk odvedle. Báječný kamarád, utěšitel, skvěle uvaří, umí rozesmát, je spolehlivou oporou. Ve dvě hodiny ráno se Evička ocitne v cizím městě, cizí ulici, opuštěna skoro cizím chlapem. A hodný, milý Adam přijede, odveze ji do bezpečí, ohřeje jí kakao, pohladí ji, polituje. Která žena by netoužila po takovém muži. Jenže. Jenže nižší dávku mužského egoismu zaměňujeme za slabost. Mužovu ochotu či snahu udělat ženě radost považujeme za příležitost ovládat toho dobráka.
Zamilovat se je krásné. Je to takový zvláštní stav mysli, kdy na čas oslepneme, ohluchneme a naše IQ se sníží o 20 a víc bodů. No a pak se pomalu vracíme do normálu. Když jiná Eva potkala jiného Adama, seznámili se, sblížili se. Adámek je pozorný, ovšem dost silný egoista, aby s ním Evka nemohla orat, dost dobře vypadá, takže neudělá ve společnosti přátel ostudu. A dokonce i ty svoje špinavé smradlavé fusekle hodí do koše na prádlo a pro pivo si chodí sám. Jenže. Víte, co dělá, čím se živí? Pracuje jako učitel na základce/úředník na poště/zdravotní bratr… Chápete! On nejenže nevydělává pořádné peníze, nejenže z té výplaty neuživí rodinu, ale i vykonává ženskou profesi. Co je to za chlapa? To, co nám zpočátku připadlo jako roztomilá originalita a nekonformnost, se nám záhy jeví jako neschopnost a nezpůsobilost k společnému životu. Co by tomu řekli lidi?
Adamové, nemáte to jednoduché. Očekáváme od vás poměrně velikou hostinu. Přitažlivý zevnějšek, ale neměl by chutnat jako umělá přeslazená limonáda. Přidejte citlivost a jemnost v chování okořeněnou notnou dávkou mužského egoismu a sebevědomí. Zajištěnou budoucnost spolužití a rodinného štěstí pak můžete dochutit společensky ctěným povoláním s vysokým ekonomickým potenciálem. A při tomto všem nezapomínejte na vkusnou přílohu v podobě roztomilé bezprostřednosti, originálních názorů a bohémských projevů bujaré radosti. Ano, i muži jsou vmanipulováni do pozic a k chování očekávatelnému právě od majitelů mužských pohlavních orgánů. Diktát patriarchátu určuje, jak má vypadat, jak se má oblékat, obouvat, chovat, pracovat, bavit se…
Archiv, časopis Krásná
