Bermudský trojúhelník - Záhada ztracených Avengerů
Když Steven Spielbierg točil svůj slavný film Blízká setkání třetí druhu, rozhodl se do něj zařadit i slavný případ pěti letadel, která zmizela beze stopy v roce 1945. Spielbierg nechal ve filmu ztracené piloty známých torpédových bombardérů „Avengers“ vystoupit z lodi mimozemšťanů, kteří měli kdysi příslušníky amerického námořního letectva unést i s jejich letadly. Případ pěti zmizelých Avengerů je však jen součástí širší záhady, která je známá jakožto Bermudský trojúhelník. V této zvláštní oblasti Atlantického oceánu na sever od Kuby, oblasti vymezené Bermudami, Miami a Portorikem, se již tradičně ztrácejí beze stopy a za tajemných okolností lodě i letouny. Alespoň tak praví legenda.
Výše zmíněný případ ztracené letky F-19 z roku 1945 skutečně patří k nejslavnějším a nejdiskutovanějším. Letka vedená Charlesem Taylorem vzlétla 5. prosince 1945 z floridské základny Fort Lauderdale směrem k Bermudám a zmizela doslova beze stopy. Přitom mělo jít o rutinní přelet. Ten večer se jí vydal hledat záchranný pátrací letoun Martin Mariner, ale jeho osud byl úplně shodný. Rádiové spojení bylo ztraceno, letoun zmizel z radarů i ze scény dějin. Celková bilance oné záhadné noci: 27 ztracených leteckých profesionálů, o jejichž osudu dodnes nikdo neví vůbec nic. Všichni byli zkušenými piloty. Klimatické podmínky jejich letů nebyly nikterak extrémní. Byla ustavena vojenská vyšetřovací komise, která brzy dospěla k závěru, že za vše s největší pravděpodobností může velitel letky Charles Taylor.
Podle vyšetřovatelů udělal navigační chybu, zavedl své muže nad Atlantik, tam letounům došlo palivo a zřítily se do moře. Nořilo se však mnoho otázek a pochybností. Proč například zmizel i pátrací letoun? Proč symptomy jeho zmizení byly zcela stejné jako u Avengerů: náhlé umlknutí bez hlášení jakýchkoli potíží a následné zmizení z radarů? To napovídalo, jako by se oné noci v oblasti dělo něco opravdu divného. Zvláštní také je, že se nenašly žádné záchranné čluny, je podivné, že by se pět profesionálních vojáků nekatapultovalo před pádem svých letounů v důsledku nedostatku paliva. Rodina Charlese Taylora proto zahájila dlouhotrvající boj za očištění jména velitele letky. Nakonec uspěla, nedávno přijal americký Kongres rezoluci, v níž jsou piloti Avengers očištěni a oceněni jako padlí hrdinové. Kongresman Clay Shaw k tomu podotkl: „Tehdy se stala spousta podivných věcí. Nevěřím, že šlo o obyčejnou chybu posádky. Zkušení piloti by takhle nejednali.“
Vypadají úplně jako lidé!
Přesto existují skeptici, kteří poukazují na to, že případ zdaleka není tak záhadný, jak se zdá. Jedním z hlavních sporných a nejasných bodů je, co vlastně hlásil velitel Taylor do rádia, předtím než se navždy odmlčel. Existuje řada verzí tohoto posledního hlášení. Podle skeptiků hlásil na floridskou základnu, že mu selhaly kompasy, a že se ztratil. Existují však i fantastičtější verze slavného posledního hlášení poručíka Taylora. Jakéhosi vrcholu v míře fantastiky dosáhl Charles Berlitz ve své knize Bermudský trojůhelník: okno do kosmu z roku 1974. Tato šokující kniha vlastně přitáhla k záhadě Bermudského trojúhelníku světovou pozornost a přímo inspirovala i Stevena Spielberga připomenutého v úvodu. Berlitz ve své knize tvrdí, že Taylor před zmizením hlásil: „Děje se něco divného, všechno je špatně... Moře vyhlíží podivně, je jiné, než by mělo být... Co se to sakra děje?... Jsou za mnou!... Můj bože, vidím je, vypadají úplně jako lidé!...“ Po těchto slovech se měl Taylor odmlčet. Berlitz z toho vyvozuje jediný možný závěr: Taylor a jeho lidé spatřili posádky mimozemských plavidel a mimozemšťané také zřejmě americké piloty unesli, nebo způsobili neznámý fyzikální jev, díky němuž se všichni propadli i s letouny „do jiného prostoru“. Problém je, že oficiální kruhy přísahají, že Berlitz si celé údajné Taylorovo hlášení o neznámém létajícím objektu v patách doslova vycucal z prstu.
Názory skeptiků
Skeptici navíc útočí i na další záhadologické argumenty. Poukazují na to, že letouny typu Avenger („Mstitel“) byly extrémně těžké. Při případném prudkém pádu musely jít velmi rychle ke dnu. Co se týče záchraných člunů katapultovaných pilotů, byly onoho dne prý hlášeny vysoké několikametrové vlny, v této oblasti ostatně nikterak neobvyklé, jsou zde důsledkem působení Golfského proudu. Tyhle vlny mohly gumové záchranné čluny spolknout jako malinu. A konečně záchranný letoun podle skeptiků pravděpodobně vybuchl. Typ Mariner byl konstruován především pro dlouhé lety, díky tomu měl obrovskou palivovou nádrž, ovšem to byl zároveň důvod, proč mnohé letouny tohoto typu v letu vybouchly. Mohlo se to stát i Martinu Marineru, dokonce existuje svědectví o výbuchu, který měli slyšet námořníci lodi, jež v té době oblastí projížděla. Na druhou stranu, na obranu záhadologů je třeba říci, že se nikdy nenašly jakékoli trosky žádného ze ztracených letadel oné noci. Zvláště u údajně ve vzduchu explodujícího Marineru je to podivné.
Archiv, časopis Krásná 2006, Obrázek: vytvořeno AI Dall.e, Pixabay
