Saint-Exupéry a pták jménem Consuelo

Saint-Exupéry a pták jménem Consuelo

Saint-Exupéry a pták jménem Consuelo

Když před lety oznámili francouzští potápěči, že našli letadlo, v němž zahynul Antoine de Saint-Exupéry, znovu ožily legendy o jeho životě. Jednou z nich je i legenda o rozporuplném vztahu slavného spisovatele k dívce jménem Consuelo Suncinová.

Radnice v Buenos Aires. V obřadní síni stojí muž a žena ve svátečních šatech. Vaše jméno, věk, adresa, ptá se úřednice. Jmenuji se Consuelo Suncinová, je mi dvacet osm let, narodila jsem se v San Salvadoru. A snoubenec? Antoine de Saint-Exupéry, třicet let, Francouz… „Chvěl se, díval se na mne a plakal jako dítě. Ne, nechci se vdát za muže, který pláče, zvolala jsem. Popadla jsem ho za rukáv a jako blázni jsme seběhli schody radnice. Bylo po všem. Vzal mě za obě ruce a řekl mi: Díky. Jste tak hodná. Nemůžu se oženit daleko od svých.“ Tak popsala Consuelo svůj první pokus stát se paní de Saint- Exupéry. Svatba se nakonec uskutečnila až o několik měsíců později – 12. dubna 1931 ve Francii, v Agay, kraji, kde ženich vyrostl. Byl prý tehdy krásný den. Na klidné provensálské nebe pak oba často vzpomínali. Zvláště v dobách, kdy se podváděli, trápili, opouštěli…

Šlechtic a kráska

Nutno podotknout – ti dva se k sobě moc nehodili. Patrné je to už na svatební fotografii: Ženich – robustní šlechtic, potomek starobylého rodu, intelektuál s aureolou letce-dobrodruha, který vydal právě svou první knihu. A nevěsta? O dvě hlavy menší, ztrácí se v černých šatech mezi svými novými příbuznými. Tato dcera sansalvadorského plukovníka má jen tři třídy střední školy, zato odvahu, výtvarný talent, temperament a nepopiratelný půvab. Saint-Exupéry mu podlehl během jediné noci v Buenos Aires.

Potkali se tam v roce 1930 na recepci Alliance Francaise, kde se sešli francouzští umělci, kteří podnikali přednáškové turné po Jižní Americe. Saint-Exupéry, který v té době působil jako ředitel Aeroposty Argentina a zakládal nové letecké linky po Jižní Americe, přišel na večírek neoholený a celý pomačkaný. Právě se vrátil z dlouhého letu z Tierry del Fuego, je unavený, ale krásnou Consuelo nemůže přehlédnout. Ta patří k francouzské umělecké delegaci. Není sice Francouzka, ale Francii moc dobře zná. V Paříži žila několik let se svým manželem, guatemalským spisovatelem Enriquem Gomezem Carrillou. Když nečekaně zemřel, vydala se mladá vdova na cestu do Jižní Ameriky. Nevede ji jen touha po domově, ale potřebuje tady převzít manželův majetek, a hlavně vyřídit si vdovský důchod.

Kdo vlastně byla Consuelo? Tuhle otázku si kladli především nejbližší příbuzní Antoina de Saint-Exupéry – jeho matka a sestry. A protože všichni doufali, že se dědic jména ožení s bohatou a urozenou ženou (a tím zachrání zadlužený rodový zámek v jižní Francii), byli jeho volbou zděšeni. Pták z ostrovů, oiseau des iles, tak nazýval Consuelo sám Saint-Exupéry. V tom pojmenování není jen okouzlení, ale také jeho údiv nad neznámou, nepochopitelnou bytostí. Když se poprvé potkali v Buenos Aires, bylo Consuelo okolo 28 let (o svém skutečném věku stejně jako okolnostech svého narození vždy důsledně „mlžila“, o datu narození existuje několik zcela rozdílných dokumentů) a měla za sebou už dvě manželství a leckteré dobrodružství. Když jí bylo patnáct, toužila odejít do zahraničí a studovat angličtinu. Navštívila tedy sansalvadorského prezidenta a získala od něho stipendium pro studium v San Francisku a později v Mexiku. Tam se v sedmnácti letech zamilovala do kapitána Ricarda Cardenase a záhy se za něho provdala.

O několik měsíců později kapitán zahynul při nepokojích, které v Mexiku vypukly. Zvěst o smutku mladé vdovy se prý donesla až k mexickému ministru školství Menovi Guerrerovi, a jak posléze vyprávěla sama Consuelo, stal se jejím milencem a podporovatelem. Když byl v roce 1924 jmenován mexickým velvyslancem v Paříži, Consuelo ho následovala. A v městě na Seině se posléze potkala s Enriquem Gomezem Carrillou. Jak jinak – i známého guatemalského spisovatele, dobrodruha a autora knihy o Mata Hari ta „malá, půvabná dívka s nápadně krásnými pažemi“ okouzlila. Jemu bylo pětapadesát let, jí o třicet méně. Neváhal se rozvést, s Consuelo se brali v prosinci 1926.

Madame Carrillo

Není pochyb, že Consuelo sňatkem s Carrillou povýšila na společenském žebříčku, pronikla do pařížských uměleckých kruhů a zbohatla. Gomez Carrilllo napsal více než padesát knih, pracoval také jako pařížský korespondent madridského listu ABC a argentinských novin. Poté, co získal argentinské státní občanství, byl jmenován konzulem této země v Paříži. Na život s Consuelo měl však vyměřeno sotva několik měsíců. Ani ne za rok po svatbě Carrillo zemřel a zanechal své třetí manželce slušný majetek ve Francii i Argentině. Když se o tři roky později vydala do své domoviny, aby vyřídila dědické záležitosti, vítal ji v Buenos Aires předseda vlády s poctami, které přísluší v této zemi vdovám po národních hrdinech. Jenže pak se vdova dopustila malého přehmatu – potkala Saint-Exupéryho, zamilovala se a posléze nastěhovala do jeho hotelového pokoje.

Osobnosti a rozhovory
České vynálezy Jak jsou krásní

Žádné komentáře

Přidat komentář