Zelené střepy a střípky - Když dva dělají totéž...
Před třemi roky vznikla z iniciativy amerických ochranářských organizací kampaň nazvaná „Nekupujte to!“. Byl to apel na veřejnost, aby lidé nekupovali pochybné prostředky orientální medicíny, turistické suvenýry, kožešiny nebo lovecké trofeje, a přispěli tak k záchraně ohrožených druhů světové fauny
Když dva dělají totéž...
Před třemi roky vznikla z iniciativy amerických ochranářských organizací kampaň nazvaná „Nekupujte to!“. Byl to apel na veřejnost, aby lidé nekupovali pochybné prostředky orientální medicíny, turistické suvenýry, kožešiny nebo lovecké trofeje, a přispěli tak k záchraně ohrožených druhů světové fauny. Krátkému klipu propůjčili tváře a hlasy přední američtí filmoví herci. K začátku kampaně se konala tisková konference také na velvyslanectví USA v Praze. V sále bylo více ochranářů a ekologů než novinářů. Tisk zastupovali hlavně žurnalisté na aktivním odpočinku, v mediálním slangu zvaní „chlebíčkáři“. Tomu odpovídala i takřka nulová publicita. Ale ani ve světě nevyvolala kampaň očekávanou odezvu. Její tvůrci jako by pozapomněli, že současný svět na poučování a morální apely nereaguje. Kdo tedy udělal pro světovou ochranu přírody více? Exkluzivní společnost herců světového formátu s nezpochybnitelným morálním poselstvím, nebo sebestředný politik a charismatický chasník v jedné osobě, jehož okázalé činy, bez ohledu na to, zda nám je či není sympatický, sleduje a vnímá celý svět? Ukazuje se, že zásadní úlohu tu hrají pocity a emoce, nikoli realita.
Hrdina, nebo pozér?
Co se týče přístupu k problémům ochrany přírody, je Putin mezi světovými politiky výjimkou. Podobným způsobem se angažuje snad jen britský následník trůnu princ Charles, jeho aktivity jsou však z mediálního hlediska prezentovány podstatně skromněji. Ochránci přírody a ekologové, přes určité výhrady k účelovosti i pompéznosti, vidí Putinovy činy v globálním pohledu veskrze pozitivně. Osoba ruského prezidenta je ovšem chápána především z politického hlediska a tam už to zdaleka není tak jednoznačné. Jeho odpůrci kritikou a despektem nešetří. Slabost ruského prezidenta pro ochranářské projekty je pro další důkazem o jeho pomýlenosti. Titulky jako „Vzácní jeřábi Putina neposlechli, do teplých krajin nedoletěli – Jeřábi potvrdili, že ani Putin pokaždé neukáže ten správný směr - Návrat legendy? Putin má po jeřábech spasit Auroru! – Opozice si utahuje z Putina kvůli letu s ptáky – Prezident odpůrce přirovnal k podřadným omega samcům“ mluví samy za sebe. K nesmlouvavým kritikům Vladimira Putina patří český politolog Jiří Just, specialista na geopolitiku postsovětského prostoru (jak má uvedeno na svém blogu). Jeho úvahy není třeba nějak komentovat:
„Avšak s těmi jeřáby – to je řádný přešlap. Za tuto sebepropagační akci si Putin sotva připíše body na své ‚macho skóre‘. Učit létat ptáky není moc in (na rozdíl třeba od střílení na velrybu) a už vůbec to není zábava hodná šéfa jaderné mocnosti. Poprvé mi bylo Vladimira Putina líto. Upřímně a v dobrém slova smyslu líto. Bez sarkasmu nebo jízlivého výsměchu. Soucítil jsem s ním mnohem více než s Václavem Klausem, když byl televizními kamerami nachytán, jak v Chile konfiskuje protokolární pero.“ A končí: „Dokážete si představit, že by Barack Obama kroužil nad Floridou s orlem bělohlavým nebo že by se Angela Merkelová vznášela nad Německem s ibisem skalním? Pochybuji. Představit si to nemohou ani jejich poradci. V Kremlu mají zřejmě větší fantazii.“
Já jako biolog si to představit dokážu. Světoví politici by tím rozhodně neztratili na vážnosti, ba naopak, získali by nad během věcí současného světa větší nadhled. V této souvislosti mě napadla i zcela absurdní představa – že by s Obamou a Merkelovou do oblak vyletěl i Václav Klaus. Možná (ale opravdu jen možná) by z té výšky zjistil, že naše planeta není jen modrá, ale také zelená. Bohužel pro všechny ekologicky myslící obyvatele této planety zatím musí u takových představ zůstat. Současný svět totiž ovládají lidé jiného přesvědčení – finančníci, ekonomové, technokraté, politici a antropocentričtí filozofové. Zatím…
Archiv, časopis Krásná 2012
