Úvod Magazín Slunce nemusí být nepřítel - Co dělají sluneční paprsky s naším tělem

Slunce nemusí být nepřítel - Co dělají sluneční paprsky s naším tělem

Sluneční záření obsahuje ultrafialové záření (UV)

V našich zeměpisných šířkách ozonová vrstva posledních mnoho desetiletí filtrovala záření typu C, v posledních pár letech k němu ovšem stále víc přibývá i záření typu B. Paprsky slunce začínají téměř okamžitě po styku s pokožkou tvořit v našem těle pigment melanin, který vlastně funguje jako přirozená ochrana před sluncem. 

Sluneční záření obsahuje ultrafialové záření (UV), jehož nadbytek je pro nás škodlivý. UV se dělí do tří základních skupin (A, B a C) podle vztahu k jeho vlnové délce, která je od A směrem k C stále kratší, a tudíž nebezpečnější. V našich zeměpisných šířkách ozonová vrstva posledních mnoho desetiletí filtrovala záření typu C, v posledních pár letech k němu ovšem stále víc přibývá i záření typu B. Paprsky slunce začínají téměř okamžitě po styku s pokožkou tvořit v našem těle pigment melanin, který vlastně funguje jako přirozená ochrana před sluncem.

Pokud se jim ale vystavíte na delší dobu, jako například při opalování nebo sportu či práci na slunci, je tato ochrana zcela nedostačující. Pokud se v takovém případě nebudete chránit opalovacím krémem, v kůži se začne narušovat buněčná struktura, a dokonce dojde ke změně dědičných dispozicí v jádrech těchto buněk. Právě kvůli těmto změnám se nám každé spálení za život sčítá, a pokud se vaše pokožka spálí opakovaně, narůstá riziko jejího onemocnění. I proto lékaři upozorňují, že děti do tří let by se neměly opalovat vůbec a u těch starších musí dbát rodiče na to, aby byly namazány krémem s co nejvyšším ochranným faktorem.

Ochranné faktory krémů – co jsou vlastně zač

Málokdo z nás vlastně ví, co ona čísla na opalovacích krémech znamenají a na jak dlouho je krém schopen nás ochránit. Určitě každý zažil situaci, kdy ho citlivá kůže přece jen večer po návratu domů z pláže bolela, i když se namazal krémem. Teoreticky má tedy napříkladkrém s faktorem číslo 15 zaručit bezpečný pobyt na slunci právě patnáctkrát delší, než by bylo možné s nechráněnou pokožkou bez spálení. Jinými slovy dobu spálení oddálíte patnáctkrát. To ovšem nikterak nenapovídá, v jakých intervalech je krém nutné znovu nanášet.

V úvahu musíte také vzít fakt, že čísla na lahvičkách opalovacích přípravků ne zcela odpovídají skutečnosti. Zmíněnému krému se při laboratorních testech sice možná naměřil ochranný stupeň 15, ale výrobce už si nechá pro sebe, že při oněch testech se na kůži téměř vždy nanáší okolo 2 mg krému na 1 cm2, což se zcela rozchází s tím, kolik krému do pokožky vmasírujete v praxi. Průměrně nám tedy krémy nabízejí zhruba jednu třetinu až jednu polovinu ochrany, než slibuje číslo napsané na jejich obalu. Vyberte si tedy krém s co nejvyšším ochranným faktorem. Pokud patříte mezi nenapravitelné milovnice opalování, pamatujte že není dobré začínat dovolenou s menším faktorem než 20.

Faktory můžete během dovolené postupně snižovat, ale není vhodné skončit s čímkoli nižším, než je faktor 8. Krém by se měl znovu nanášet každé dvě hodiny a po každém koupání. Také mějte na paměti, že pokud se budete při slunění otáčet z jedné strany na druhou, hodně vašeho opalovacího krému skončí spíš na osušce než na těle.

Archiv, časopis Krásná 2007

Pel-mel
Radim Uzel - Byl jsem horší než Freud Karel Laštovka - Stanislava Bannasová-Svojsíková, lékařka