Tajemství šatníku Madame Déficit
V Národním archivu v Paříži jsou vedle mnoha vzácných dokumentů francouzské historie také písemnosti, které by se mohly zdát na první pohled bezvýznamné. Zcela unikátní však je publikace, která sestává z výkladové knihy a je doplněna sešitem v originálnívelikosti a kvalitě tzv. faksimile...
Foto: archivTajemství šatníku Madame Déficit
J e to vzorník šatů Marie Antoinetty z roku 1782, který si pečlivě vedla a zapisovala hraběnka, později markýza Geneviéve d’Ossun, královnina společnice, dvorní dáma a současně dozorkyně nad královniným šatníkem. Každý list představuje jedny šaty, popis každé jejich části a vlepené výstřižky použitých látek, ceny jednotlivých položek, položku za ušití a jméno švadleny, která šaty zhotovila.
Tehdejší diktátorkou módy byla Mlle Rose Bertinová, která královnu oblékala nejčastěji. Královna Marie Antoinetta milovala novinky a luxus. I když si sama myslela, že nežije nijak nákladně, hraběnka Geneviéve d’Ossun byla jiného mínění. Když přišla do Versailles, nebyla příliš bohatá, přesto se spokojila s několika tisíci livrů měsíčně a k ohromení Marie Antoinetty nežádala nic pro sebe ani pro jiné. Nejenže nebyla chamtivá, dokonce věděla, jak šetřit. Snažila se zkrotit „nesmyslné“ praktiky Mlle Rose Bertinové, která zaznamenávala celkovou sumu za šaty bez jakéhokoliv rozpisu ceny. Mezi oběma ženami propukla válka, kterou se Marie Antoinetta bavila stejně jako četbou soupisu svého šatníku. Jak by bylo možné nepobavit se třeba jen výběrem na jaro 1782 – čtvery šaty s velkou krinolínou, čtrnáct polonéz, osmadvacet císařských kabátků, z nichž byl jeden „ze světlehnědého žíhaného hedvábí, jeden švestkově modrý pánského střihu a jeden žlutozelený“, a mušelínová zlatem vyšívaná róba, dárek od Marie Terezie.
Životopisec královny Pierre de Nolhac dokládá, že na prezentaci nových šatů bylo vyhrazeno vždy celé dopoledne. Královně byly předvedeny různé róby, krinolíny v různých stylech, v módě polské, anglické, turecké a levitské, pro různé účely – denní, ranní, odpolední i večerní. Královnina vrchní komorná Mme Campanová, která měla na starost údržbu šatů, prezentovala vzorník látek, královna si z něho vybírala; co si vezme v ten den na sebe, co v poledne nebo jen k obědu pořádanému v malém apartmánu ve Versailles a jakou velkou večerní róbu.
Madame d’Ossun zapisovala do sešitku i jména dodavatelů např. z rue de Rivolli, která je dodnes místem haute couture. Nechyběli ani vybraní obuvníci, tři kadeřníci např. Mistr Léonard, klenotníci, např. pánové Boehmer a Bassange (prosluli v aféře s královniným náhrdelníkem), dále dodavatelé parfémů, pudrů a paruk. Lyonské hedvábí se nakupovalo u Le Normanda v jeho obchodě v ulici St. Honoré. Prodával všechny možné i nemožné látky, zlaté i stříbrné, včetně nábytku. Módu v té době ve Francii ovlivňovaly Pohádky tisíce a jedné noci, Egypt a antika. O dvorském životě a módě informoval dvorní časopis Mercure Galante, který se stal populárním v celé Evropě.
Zemi však zasáhla finanční krize, přitom vláda, Paříž a Versailles stále tančily a jásaly. Všichni se přikláněli k tehdejší nové anglické módě, pořizovali si kočárky, kolesky, faetony, anglické koně, rozmařile si stavěli zámky, pavilony a ani svým žaludkům nic neodepřeli. Rakouská císařovna Marie Terezie varovala svoji dceru, aby byla opatrnější při vydávání peněz. I její bratr Josef II. ji nabádal, aby začala trochu šetřit. V té době ji lid začal nazývat nejen Rakušankou, ale také i Madame Skandál nebo Madame Deficit (Úpadek). Bohužel nikdo neviděl celou pravdu – tehdejší společnost a zkorumpovaný královský dvůr. Za všechno byla pro lid nakonec odpovědná královna, která se ráda nechávala vidět, obdivovat a malovat. Její podivné milostné pletky se v řečech lidí násobily, takže ani žádný její skutek milosrdenství, o který se pokoušela, nebyl brán vážně. Když se usmívala, myslili si, že si z nich tropí žerty.
Krásná Rakušanka skončila roku 1789 na popravišti a Madame d’Ossun, která královně sloužila sedm let a patřila do jejího nejbližšího kruhu ve Versailles a později i v Tuilleries, byla jako věrná královnina přítelkyně popravena v roce 1794.
