Nademlýnská: NÁVRHÁŘKA VZDUŠNÉ MÓDY
Ikona české módy, návrhářka „vzdušné“ módy – tak i jinak o vás často píšou v českých časopisech. Přiznejte se: dělá vám to dobře? Vystihuje vás to? Nebo máte sama na sebe jiný názor? Každá kolekce je pro mne novým začátkem a nikdy předem nevím, jak bude přijatá, zda se bude líbit méně či více. Samozřejmě pokud je přijata s úspěchem, tak mne to potěší. Ale je to práce celého týmu lidí v mém ateliéru, kteří se podílejí na vzniku celé kolekce, aby výsledek byl takový, jaký jsem původně zamýšlela. Většinou když kolekci dodělám, už ani nevím, jestli je dobrá nebo ne, a nejraději bych začala znova.
Foto: Goran TačevskiKlára Nademlýnská
Jak byste sama sebe a svoji návrhářskou činnost charakterizovala?
Je to móda pro ženy, které mají svůj charakter, svůj styl nejen v oblékání, ale i v životě. Na věku až tolik nezáleží, spíše na osobnosti.
Dalo vám hodně práce, než jste se dopracovala k takovým výšinám?
Stále si nemyslím, že jsem na nějaké výšině. Snažím se dělat práci, která mě baví, jak nejlépe umím.
Směřovala jste k této profesi už odmala? Jaké jste měla dětství?
Vyrostla jsem v tomto prostředí, maminka šila doma na zakázku, byla jsem mezi střihy, látkami a šitím každý den. Vždy mě to fascinovalo a ani jsem o jiné profesi nepřemýšlela.
Taky jste hodně ovlivněná svým téměř desetiletým pobytem v Paříži. Odjeli jste tam s manželem, skvělým fotografem Goranem Tačevským, ještě před zlomovým rokem 1989. Jeli jste úplně do neznáma?
Paříž mi samozřejmě dala základ pro mé další kroky. Naučila jsem se, jak to v módním světě funguje. Začátek byl hodně těžký, neznali jsme jazyk ani lidi. První dva roky byly nejhorší, ale pokud to člověk zvládne a věří tomu, co chce dělat, získá výborné zkušenosti a školu do života. Já nejsem studijní typ, raději jsem šla přímo pracovat. Šance na práci nepřišla hned, musela jsem si na ni počkat a projít si módu od šití a také přes modeling.
Deset let v Paříži, to je celá čtvrtina vašeho života. To člověka hodně nasměruje. Dá se možná říci, že jste vlastně – svým cítěním a názorem a bůhvíčím dalším – částečně Francouzka. Ve vašich věcech se dá vystopovat francouzský šmrnc a šarm!
Nevím, jestli se to dá takhle nazvat, ale k Paříži mám stále vztah a ráda se tam vracím. Určitě mě to ovlivnilo nejen v mé práci.
FOTO: Goran Tačevski
MODELKA: Tereza Maxová
ŠPERK: Olgojchorchoj
MAKE-UP: Renata Zelinková
VLASY: Marek Pátl
Foto: Goran Tačevski
Kdybyste mohla srovnávat Francouzky s Češkami (nemám ráda generalizování, ale určité všeobecné rysy by se možná daly vypátrat), jak bychom my v této zemi dopadly?
Nerada srovnávám, ale pokud bych to přece jen měla porovnat, tak Francouzky jsou více přirozené a zdravě sebejisté. To někdy u nás chybí. Ale já vidím velký posun za posledních pár let, kdy si spousta žen u nás našla svůj vlastní styl a směr.
Ano, i tady je mnoho žen, které si rozumí a mají odvahu být samy sebou. Potkáváte je ve své práci často? Jak se pro ně tvoří?
V podstatě naše zákaznice jsou převážně ženy, které jsou samy sebou, mají svůj cíl v životě a stojí si za svým názorem. Je to pro mě určitě pozitivní, když vidím, že mé modely na nich ožijí a že každá má zákaznice jim dodá konkrétní, osobitou tvář; je to skvělé!
Přijdou k vám někdy i ženy, které potřebují pomoc při hledání své osobnosti, svého typu?
Mám pocit, že převažují zákaznice s vlastním vkusem a úsudkem, které se rychle orientují. Ale pokud někdo potřebuje radu, v našem butiku jsou schopni mu poradit.
Myslíte si, že šaty dělají člověka – nebo že je to spíše naopak?
Myslím, že to funguje oboustranně. Šaty by měly dotvořit osobnost člověka, mělo by to být potěšení.
Jakým materiálům dáváte přednost?
Nejraději mám přírodní materiály – vlnu, hedvábí, bavlnu nebo jejich vzájemné směsi. Musí mít určitý omak a padavost nebo naopak schopnost udržet si tvar.
Foto: Goran TačevskiFOTO: Goran Tačevski MODELKA: Tereza Maxová ŠPERK: Olgojchorchoj MAKE-UP: Renata Zelinková VLASY: Marek Pátl
A jaké barvy nejraději volíte?
Barvy se mění podle nálady kolekce, nedá se říct, které jsou nejoblíbenější.
Nebojíte se konkurence levných obchodních řetězců, které velice rychle a šikovně dokážou kopírovat nápady solidních tvůrců?
Myslím, že ženy, které chtějí určitou kvalitu a osobitost, dají přednost originálu.
Proč je lepší koupit si drahý originál, a ne levnou napodobeninu, která vypadá skoro stejně a přitom stojí jen zlomek?
Kopie nikdy není tak kvalitní a většinou ani tak dlouho nevydrží. Za tu nízkou cenu nikdy nemůžete mít stejnou kvalitu.
Ale stejně: v naší zemi – obzvláště teď v době krize – se dá předpokládat, že většina lidí raději sáhne po něčem levnějším, byť ve skutečnosti s touhou v srdci pokukují po dražších krásnějších modelech a slavných oslnivých značkách. Jenže si je nemohou dovolit. Má ten problém řešení?
Myslím si, že kdo si zvykl kupovat značky, tak s tím nepřestane. Možná si koupí jen o něco méně kousků nebo bude více přemýšlet, s čím novou věc zkombinuje. Nemyslím, že by ho levná kopie uspokojila.
Mezi modelkami, které předvádějí vaše kreace, dominuje Tereza Maxová. Je to vlastně tvář vaší značky. Na fotografi ích vašeho manžela Gorana vypadá úžasně a vaše modely jí dokonale typově padnou. Proč jste si vybrala právě ji?
Tereza patří k typům, které jsou pro mne stále inspirativní nejen svým vzhledem, ale také povahou. Je velmi charismatická.
FOTO: Goran Tačevski
MODELKA: Tereza Maxová
ŠPERK: Olgojchorchoj
MAKE-UP: Renata Zelinková
VLASY: Marek Pátl
Foto: Goran Tačevski
Se svým mužem máte nejen syna Natana, ale jste i dokonale sehraná profesní dvojka: vy navrhujete, váš manžel vše potom nafotí a tím ještě vaše krásné modely umocní. Naprosto ideální spojení! Jak se to člověku povede a jak se to podaří dlouhodobě uchovat?
Práci tolik společnou nemáme, setkáme se profesně jen při focení mých kolekcí, Goran jinak módu v podstatě moc nefotí. V našem vztahu jsme vždycky respektovali jeden druhého a vzájemně si důvěřovali.
Jak při své náročné profesi zvládáte i rodinu?
Někdy je to složité, ale dá se to zvládnout. U nás vždy pomáhá každý člen rodiny, a tak se o Natana střídáme s vyzvedáváním ze školy. Víkendy si zásadně nechávám pro rodinu, ty trávíme společně.
Kromě svého pražského butiku v Dlouhé ulici, který jste vloni k desátému výročí své fi rmy nechala celý fantasticky zrekonstruovat od fi rmy Olgoj Chorchoj, prodáváte své věci i v Monaku, Paříži, Amsterodamu. Zbude vám vůbec někdy čas i pro sebe?
Rodina a moje profese jsou pro mne hodně důležité. Pak mám taky pár dobrých přátel, kteří vědí, že když se nějakou dobu neozvu, není to tím, že bych na ně nemyslela. Když se pak sejdeme, je to jako kdyby uteklo jen pár hodin od minulého setkání!
