Snad každý má někoho, koho má rád, koho má radši než sám sebe. A když o takového člověka přijde, začne na něj s láskou vzpomínat.
Knihu, která, krom jiných ilustrací, nabízí velké a čisté portréty 36 českých kamenů, jejich popisy, místopisné zprávy…
více »
Rádi bychom Vás upozornili na možnost koupit celý ročník časopisu Krásná za zvýhodněnou cenu 80 Kč.
více »
Všichni věříme nebo chceme věřit, že láska na celý život existuje. Ano, i skeptici a pesimisté, drsní chlapi i neústupné ženy potichu sní o vztahu důvěry, podpory, pochopení. A občas se i zadaří. Po velkém zamilování, sexuální bouři, vystřízlivění, po bitkách nejen o špinavé ponožky a záchodové prkénko, po krizích…
O čem si asi může popovídat muž, jenž sám sebe s nadsázkou hrdě označuje za šovinistické prase, a žena, která sympatizuje s radikálním feministickým hnutím? Shodnou se jejich extrémní názory alespoň v něčem? A kde je pravda? Většina z nás by zřejmě řekla, že někde uprostřed. Je ale možné, že pravdu mají svým způsobem…
Existuje svět nadosah, který neznáme. Zkusme odemknout srdcem zámky dveří k poznání.
„Tak co, Pražáku?“ poslouchám pravidelně, když se objevím na severu, kam jezdím za rodiči, ať už od sousedů z naší vsi nebo spolužáků na abiturientských slezinách. Pokaždé je v tom cítit flákota studu prorostlá ostychem, opečená na malosti, kořeněná zhrzeností, flambovaná neschopností a navrch zalitá šťávou ze…
"To nepozveme ani tvoji maminku? Moje jistě přijde.“ Ptá se a zkouší si pátou bílou košili. Jak hloupé. Mohl by jít klidně v manšestrákách. Neumím mu přiznat, že o naší svatbě nikdo neví. Ani moje máma. Ani moje děti. Ani Sabina. On se těší. Pozval oba rodiče. Přiletí až z Kanady. Za tenhle experiment skončím v pekle.
Nedávno jsem, stejně jako obě ručičky ke dvanácté, dospěl k přesvědčení, že pojem biologické hodiny se netýká jen žen. I muži mají svůj „anatomický budík“. Jak jinak si vysvětlit, že mě můj mozek neomylně probudí každé ráno v šest čtyřicet pět, bez ohledu na to, že je víkend a kapitalismus budovati netřeba.
O čem si povídají ženy, holky, dámy, slečny, prostě ženské, když se sejdou u kafe na svém babinci? Přece o chlapech, krasavcích, manželích, milencích a o Bradu Pittovi, o Karlu Gottovi, to závisí na ročníku narození švitořících žen. Co si tak říkají? Jemně řekněme, že nešetří kritickým pohledem na mužské plémě.…
Adopcí nebo ušitím panenky pomůžete ochránit dítě v rozvojových zemích před hrozbou smrtelných dětských onemocnění.
Ne začátek kalendářního roku, ale začátek jara mi odjakživa byl symbolem příchodu nových šancí. Období, kdy se příroda začíná probouzet po dlouhém zimním spánku a sluneční paprsky v nás vyvolávají pocity štěstí a dobré nálady, je přímo stvořené k tomu, začít s velkým jarním úklidem. A to nejenom ve skříních a sklepech, ale také v nás samotných. Nechat závan čerstvého vzduchu, aby odnesl stará trápení a vyvětral pocity nespokojenosti i z těch nejtemnějších komůrek a komnat v nás. Zbavit se všeho, co nepotřebujeme, nebo co nás dokonce nějakým způsobem svazuje a omezuje. Nebát se vyřadit starý kabát i neupřímnou přítelkyni. Dát pryč nashromážděné haraburdí, na které se celé roky práší, přestat se nechat někým zneužívat. Nenechat se rozptýlit každodenními starostmi a maličkostmi a nespouštět oči z nového cíle. Nedávno jsem se znovu přesvědčila o tom, jak se mohou věci obrátit k lepšímu ze dne na den a náš život může nabrat jiný spád takřka přes noc. I sebemenší maličkost může v našem životě sehrát velkou roli. Jeden telefonát, setkání, jedna tramvaj, která vám ujede. A jak se tak zatím dívám kolem sebe, zdá se, že rok 2012 bude přelomový pro většinu z nás. Ale možná než čekat, čím nás letošní rok překvapí, je lepší převzít řízení svého osudu do vlastních rukou a jít mu naproti. Věřit, že si zasloužíme to, po čem toužíme, a že naše spokojenost a vyrovnanost záleží jen a jen na nás. Všechny situace, které se v našem životě opakují, mají totiž jednu věc společnou – nás samotné. Stejně tak jako všechny naše neduhy, nespokojenost a neuspokojení. Ale právě proto jsme to jedině my, kdo může svůj život z gruntu změnit. Někde, nevím kde, jsem si přečetla, že život není v tom, abychom se hledali a našli, ale v tom, abychom sami sebe tvořili. Trochu mi tam vadí ono „ale“. Soudím, že obojí – hledání i tvoření – má stejnou váhu a stejný význam. Přeji vám krásné a tvůrčí jaro, které vám přinese vše, o co si řeknete a pro co se rozhodnete! PS: A buďte krásné!
| RUBRIKY ONLINE | O KRÁSNÉ PANÍ | LUNÁRNÍ KALENDÁŘ | ||
|---|---|---|---|---|
| Osobnosti a rozhovory | Bydlení | O vydavatelství | Lunární kalendář | |
| Umění a architektura | Láska a vztahy | Redakce časopisu | Výtvarníci | |
| Móda a styl | Zdraví a dieta | Kontakty | Prodejní místa | |
| Všechny rubriky |