Vím o cizí nevěře
Je noc. Převracíte se ze strany na stranu a spánek nepřichází. Jakýsi brouk v hlavě pořád pracuje, hlodá a pídí se po odpovědi: Co mám udělat? Situace jako ze špatného filmu: Viděli jsme i slyšeli na vlastní uši lhaní, zradu a nevěru partnera svého nejlepšího kamaráda.
„Co oči nevidí...hlavně aby ten druhý zůstal schovaný pod postelí!“
On: Tomáš je jako bezbranná myš. Milý, hodný kluk, blázen do techniky. On snad ani neumí lhát. Po minulém vztahu se konečně zase zamiloval do Alenky. Už spolu chodí měsíc.
Ona: Zlobíš se na něj, že už na tebe nemá čas?
On: Ne, to je v pohodě, ale ta jeho Alenka po mně vyjela. Opila se a já mám teď na krku památku na její polibek i zuby. A na tvůj vztek. A nejen to. Tom ani neví, že se o něm mezi svými přáteli vyjadřuje jako o zamilovaném trdlu pro vyplnění volného času. Teď babo raď!
Ona: Tady je každá rada drahá. Prozradit to Tomášovi? Je tu však riziko. Smutný, naštvaný a zklamaný Tom začne nenávidět posla špatných zpráv, tedy tebe.
On: Měl by to vědět, než se zamiluje ještě víc. Je to kámoš, na kterého je spolehnutí, nemůžu ho nechat v loji.
Ona: I když právě ty mu způsobíš bolest a rozčarování?
On: Taky bych ho mohl nechat, až si na to přijde sám, až se sám přesvědčí.
Ona: Nebylo by to lepší. Stejně ho čeká vnitřní trápení, tak proč mu ho přidělávat? Máme vůbec právo vměšovat se do cizího vztahu? Určitě by bylo dobré, kdyby to věděl, i když…
On: Taky jak mu to mám říct? Já bych vyletěl jako na pérkách, kdyby mi někdo zasahoval do mého soukromí. Je to tenký led. Možná mu jen naznačím a nechám, ať si domyslí…
Ona: Naznačit je stejně ošidné. Při naznačování totiž prozrazuješ, že o něčem víš. Vciť se. Objevíš zradu své lásky a s hrůzou i to, že všichni ostatní už to dávno vědí. To je křivda na druhou. Neztratíš takhle skvělého přítele?
On: Já přece nemůžu a nechci nic nedělat. Jsme chlapi a něco vydržíme. My nejsme tak křehké citlivky jako vy. Prostě se to musí dozvědět.
Ona: Jste stejné citlivky, možná ještě větší než my. Tohle přece vnímáme všichni stejně. Tak jak to vyřešíš?
On: U piva. O víkendu si dáme pivo, možná i nějakého panáčka. Přitom nenápadně vyslídím, jak moc je zamilovaný. A až budeme lehce společensky unavení a budeme řešit nesmrtelnost chrousta, tak mezi plky nahodím i neplky. Popijeme, zanadáváme, pořešíme a opijeme se. V kocovině je člověku stejně špatně jako po rozchodu, tak už to bude jedno.
Ona: Jsem zvědavá, jak dopadneš. Já bych nevstupovala mezi dva. Byla bych s kamarádkou, připravena třeba i v noci ji utěšit, poplakat si s ní a poslouchat, jak moc jí ublížil. Neexistuje jednoznačné řešení. Jednoduché říkat pravdu není možná tak jednoduché a možná ani nejsprávnější. Asi se z nás stanou alkoholici. Při sklence vína či panáčku se věci tak nádherně rozjasní a smutná realita tolik nebolí. Škoda jen, že pak přijde kocovina. Nebo protialkoholní léčebna. Ne, život není procházka růžovým sadem.
Sluneční Úvodník
V minulém čísle Krásné paní, v čísle Střelce, byla chyba, způsobená bezvýznamnou drobností, zvanou čárka. Jan Nepomuk Assmann odevzdal text, v němž byla věta: „Zámek byl postaven roku 1744 Giuliem Ferrarim pro rodinu knížete Koháryho, generála císařských vojsk, oblíbence císařovny, české a uherské královny Marie Terezie.“ Díky absenci čárky mezi slovy „císařovny“ a „české“ se Marie Terezie stala něčím, čím nebyla: císařovnu českou. Jde o prkotinu, namítnete. Nikoliv pro Jana Assmanna, namítnu já, neb je před odbornou veřejností za troubu, jímž není. Význam bezvýznamných věcí je někdy obrovský. Ráda odejdu od čárek, které na papíře předělávají dějiny, k věcem jiným, například k slůvku Děkuji. Nebo k větě Dobrý den. Nebo k větě Mám tě rád(a). Vím, že mnoho z nás považuje Vánoce za vyprázdněnou nádobu. Právě tak vím, pro kolik otců a matek malých dětí a pro kolik majitelů psů je Silvestr nejodpornějším dnem v roce, protože hladina intenzity zvuku (měřeno v decibelech) činí u výbuchu jedné petardy 170, přičemž akustické trauma má hodnotu 140, práh bolestivosti 130 a zvuk pneumatické sbíječky jen směšných 100 decibelů (viz podrobný článek v tomto čísle Krásné paní). Ale víte, kolik malé, vlastně bezvýznamné, ale proto nekonečně užitečné radosti uděláte druhým, když jim, počínaje přibližně dvacátým prosincem, neřeknete jenom (také „bezvýznamné“) Na shledanou, ale dodáte k tomu například: Ať je k vám nový rok vlídný! Víte, jak potěšíte starou dámu, která táhne nákup pro své děti, když jí řeknete: Nepotřebujete pomoct? (A chraň vás pánbůh naštvat se, když vám odsekne: Ne!) Víte, jak potěšíte malého caparta, který rozbil něco, co neměl, když mu povíte: Klid, synku, bude hůř? Pozornost k situacím, pozornost k druhým, pozornost k přesnosti je opravdu – tváří v tvář věčnosti – něčím nadstandardním. Ale právě proto za tuto pozornost prosím, protože, jak jste si jistě v posledních letech všimli, bezvýznamná je významnost! Má nulovou hodnotu. Je bezcenná, plytká, je (mám chuť říct s naším dnešním sprostým básníkem Bondym) na h...o!
Mám Vás ráda! Přeji Vám, ať je k Vám nový rok vlídný!
Opatrujte se!
Sluneční Úvodník
Tak a je tady konec roku. Uteklo to jako voda, až si říkám, kam se těch dvanáct měsíců zase podělo. Na druhou stranu, když se zamyslím, co mi uplynulý rok přinesl
a odnesl, dobrého i špatného, je toho hodně. A nejenom mně. Loni touhle dobou byla jedna z mých nejlepších kamarádek utrápená a nezadaná, dnes je z ní vdaná paní, budoucí maminka a jenom září. Další má kamarádka se loňské Vánoce smála s čokoládovou tyčinkou v ruce slečnám, které drží dietu kvůli pár kilům navíc. Dnes má o dvacet kilo míň, a když jdeme na večeři, sní dva plátky okurky a ihned se tajemně vytratí na toaletu. Teď už se směje jen málokdy. Jeden známý vloni velkolepě slavil první Vánoce s přítelkyní v novém bytě. Letos svátky trávil opět s rodiči, u kterých teď přespává na kanapi. Manželka jednoho dobrého kamaráda mě ještě před rokem doháněla k šílenství svou štítivou nechutí ke zvířatům. Když mi ale nedávno volala, rozplývala se při popisu kotěte, které mi nabízela s tím, že už třetího kocoura bohužel nezvládnou, když teď mají nového papouška. Když tak nad tím přemýšlím, rok uteče jako voda, ale může vám stihnout obrátit život vzhůru nohama. Propadáte většinou na Silvestra depresím nebo melancholii, že jste zase o rok starší, pořád jste nevymalovali tu šatnu, stále trčíte ve své nudné práci anebo nejste v životě tam, kde chcete být? Berte to takhle, nikdy nevíte, kdo nám v novém roce zkříží cestu, kam nás osud zavede a kde budeme touhle dobou napřesrok. Takže vykročte s úsměvem vstříc novému roku, novému začátku. Začátku čehokoliv, co si budete přát!
Hodně zdraví a štěstí v novém roce Vám všem přeje
Modlitba krásné
Krásná paní je ochrnutá dívka, která maluje se štětcem v zubech slunečnici • Krásná paní je babička, která umí vyprávět vnoučatům o svých dávných milencích • Krásná paní je žena, která vyléčí svého muže ze smutku láskou • Krásná paní je řidička tramvaje, která si zpívá • Krásná paní má pět psů, když najde šestého, kterého nikdo nechce • Pak má Krásná paní šest psů • Krásná paní je učitelka, která učí děti český jazyk milovat, ne znát • Krásná paní ví, že slovo dělá muže, a proto se politikům vyhýbá jak čert kříži • Protože Krásná paní ví, že jedna pravda nezvítězí, když jedna pravda není • Krásná paní má ráda krásné věci, ale nesměje se sousedovic trpaslíkům • Krásná paní má všech pět pohromadě • Umí se smát • Umí plakat • Nepohrdá slabšími • Lituje silnější • Nepoutá k sobě své děti jako rukojmí • Umí pohrdat s noblesou • Umí odpouštět bez gest • Krásná paní ví, co chce, a když to neví, tak to ví • Krásná paní nežárlí na Krásnou slečnu • Krásná paní nežárlí na krásnou slečnu, byť by to byla i její dcera • Krásná paní nežárlí na krásné slečny, protože ví, jak obtížné je být mladým • Krásná paní umí mlčet, když nemá co říct • Krásná paní zná své kořeny i jejich cenu • Krásná paní je hvězda na obloze • Krásná paní je časopis, který jste právě otevřeli.
