Snad každý má někoho, koho má rád, koho má radši než sám sebe. A když o takového člověka přijde, začne na něj s láskou vzpomínat.
Knihu, která, krom jiných ilustrací, nabízí velké a čisté portréty 36 českých kamenů, jejich popisy, místopisné zprávy…
více »
Rádi bychom Vás upozornili na možnost koupit celý ročník časopisu Krásná za zvýhodněnou cenu 80 Kč.
více »
Jsem stará. Dožila jsem se věku, kdy už bych – dle zákonu statistiky – byla patrně mrtvá. Kdybych se narodila v jiné zemi nebo v jiném století. A já mrtvá nejsem, díky za ty dary.
„už je zase ráno, ráno po slavnosti, opuštěné ráno, už tu není hostí…“
Vítr vyje, okno drnčí, můj pokoj podivně zpívá, letos je větrný rok. Něco je ve vzduchu, pleská to jako roztrhané plastové obaly z rozsypaných popelnic. Když nasajeme vítr včas, jsme na sebe pyšní a cítíme se skoro jako objevitelé. A pak „už to dělá každý“, a kdo o tom ještě vykládá, je z Buranova a předevčírem…
Přijela jsem z Londýna, koupila jsem si tam sendvič s krevetami, přidali mi k němu hnědý ubrousek, původně jsem chtěla psát o tom ubrousku. Je elegantně, teple světlohnědý, je to ovšem jen papírový ubrousek a má na sobě cosi psáno barvou temnohnědou: Vida, omlouvá se nám, že není bílý, mohl by ovšem být snadno bílý,…
Je několik literárních textů, které mě vždy a bezpečně rozesmějí. Prim má mezi nimi Čapkův Marsyas, ta pasáž o provázanosti osobních citů s přírodními jevy. Když mi vytane na mysli Kolem pražských věží / holubi se točí / a já nesouhlasím / s profesorem Rádlem, směji se vždy nahlas, dlouho a srdečně a nemohu si pomoci.…
V čekárnách u lékařů polehává spousta pestrobarevných poučení v podobě letáčků. Dozvíte se tam leccos. Z tmavomodrého dvojlistu o nespavosti mi utkvěla v paměti věta: „Postel má sloužit jen k spaní a k milování.“
Občas nemohu spát. Už dávno neberu prášky pro spaní. Nespat není zlé. Spát je možná lepší, ale i nespat se musí umět. Noc má svá pravidla. V noci je to tak, jako – z hlediska historického směšně nedávno – když nebyly telefony. Nelze nikomu zavolat. Protože on – pan Aťjetokdojeto – patrně spí, a tak se to nesluší.…
Byl jistý režisér a ten občas ztrácel trpělivost. To se režisérům stává, ale nesmějí to dát najevo. Nicméně tento chodíval po place a vykřikoval: „Ježíšikriste, já nemám tlumočníka do kravštiny!“
Jak se letošní rok blíží ke konci, začíná se čím dál více mluvit o roce následujícím. Rok 2012 by prý měl pro lidstvo znamenat velký převrat a ve spojitosti s ním se hodně zmiňuje kalendář mayské civilizace, který v tomto roce končí. Ačkoliv někteří lidé si poslední datum v mayském kalendáři vykládají jako předpověď pro konec světa, nic tak jednoznačného kalendář neříká. Mayové věřili, že čas je cyklický a jednotlivé cykly se neustále opakují, a pokud by tomu tak opravdu bylo, znamenalo by to dokonalou znalost budoucnosti. Pravda je, že mnoho mayských předpovědí se obdivuhodně naplňuje, zpětně si můžeme dohledat, že všechny velké astrologické události nebo přírodní katastrofy posledních let jsou v kalendáři skutečně zapsány a pohyb planet je v něm na tisíce let vypočítaný tak dokonale, že se od skutečnosti liší maximálně o pár vteřin, což je samo o sobě fascinující. Zkrátka v prosinci roku 2012 by měl skončit pátý věk slunce a začít jeho nové období se zvýšenou sluneční aktivitou, která dost možná přinese více přírodních katastrof, ale zároveň skončí i cyklus dlouhý 5125 let a začne cyklus nový, jenž by měl znamenat evoluční skok, obrození lidstva. Mnoho znalců a příznivců mayského kalendáře se domnívá, že o tom, jak nový začátek bude probíhat, máme my všichni možnost rozhodnout, že je to jakýsi duchovní úkol a je důležité napojit se v příštím roce na pozitivní energii. Snažit se propojit s přírodou, s naší planetou, zamyslet se nad svými činy a snažit se o rovnováhu našeho materiálního a duchovního života. Ať už je na tom něco pravdy, či ne, asi není na škodu se nad něčím takovým zamyslet. Připomenout si, že člověk není stvořitelem, nýbrž byl stvořen. Ať už se totiž větších proměn naší planety dožijeme my, naše děti, nebo vnoučata, jisté je, že změny přicházejí a jednoho dne nastanou. A náš postoj a činy mohou ovlivnit to, jak kruté nebo mírné nakonec budou. Chceme-li změnit svět, pak musíme všichni začít u sebe. Mnoho lidí tvrdí, že jeden člověk sám o sobě nic nezmůže a nezmění, historie nás však učí, že tomu tak není. Lidstvo ušlo v posledních letech velký kus cesty. Pouhých 45 let poté - v našich dějinách jen velmi malý střípek času -, co Martin Luther King pronesl svou slavnou řeč v boji za rovnoprávnost černošského obyvatelstva, usedl v USA na prezidentské křeslo Barack Obama. Před rokem byla v Ženevě zvolena do sedmičlenné Spolkové rady čtvrtá ministryně a poprvé v historii tak měly ženy v této zemi v politice početní převahu, i přesto, že ženám ve Švýcarsku se teprve v roce 1971 dostalo volebního práva. Máme dnes satelity, které obíhají Měsíc, přitom na jeho povrch poprvé vkročil člověk pouhých šedesát let od vzniku prvního funkčního letadélka. Oči celého světa se pomalu začínají konečně upírat zpět k naší Zemi a lidé si začínají uvědomovat důsledky svých činů i fakt, že oproti přírodě jsme velmi malí a musíme se snažit žít s ní v symbióze. Už na základní škole nás ve fyzice učili, že každá akce vyvolá reakci. Každá pozitivní myšlenka, každá malá změna v našem životě, každý dobrý skutek má smysl. I když se zprvu může zdát jako maličký kamínek hozený do jezera bezmocnosti, stačí chvilku počkat a pozorovat stále zvětšující se a přibývající kruhy na vodní hladině. Přeji Vám, aby pro Vás byl rok 2012 plný lásky a dobroty.
| RUBRIKY ONLINE | O KRÁSNÉ PANÍ | LUNÁRNÍ KALENDÁŘ | ||
|---|---|---|---|---|
| Osobnosti a rozhovory | Bydlení | O vydavatelství | Lunární kalendář | |
| Umění a architektura | Láska a vztahy | Redakce časopisu | Výtvarníci | |
| Móda a styl | Zdraví a dieta | Kontakty | Prodejní místa | |
| Všechny rubriky |