Iva Hüttnerová: Z časů krajek a třešní na porcelánu
Začalo to nenápadně. Po své babičce jsem zdědila malý byteček v Praze na Letné plný starých předmětů. Nikoli starožitností, ale věcí denní potřeby: hrnky, vařečky, kredenc s mnoha šuplíky, šicí stroj Singer, staré pendlovky…
Foto: archiv
Bylo mi asi dvacet let a zařizovala jsem svou první domácnost. Přestože právě panovala móda sektorových stěn, umakartu a krimplenu, nic z těch opotřebovaných věcí jsem nedokázala vyhodit. Naopak sháněla jsem další, obcházela bazary, vetešnictví, „železné neděle“ i skládky. Tenkrát byl pro sběratele ráj, všichni se starých krámů zbavovali a krásný hrnek s třešněmi či oválný rámeček se daly koupit za pár korun. Snažila jsem se ty věci opravit, vypulírovat a vrátit jim život. V době praktických silonových záclon jsem věšela do oken ty ručně háčkované, které se musí škrobit a vypínat, a dělám to dodnes. Je s tím práce, ale stojí to za to. Vždycky, když žehlím nový kousek do své sbírky, ať je to košilka, ubrus či zástěrka, myslím na ty nekonečné hodiny, které věnovaly naše babičky či prababičky tomu, aby vlastnoručně zkrášlily svůj domov. Protože: Kdo radosti nemá, ten ji marně jinde hledá, jak stojí psáno na jedné vyšívané kuchařce. Nikdy nepochopím, kde na to vzaly čas. Možná tenkrát ty pendlovky tikaly pomaleji…
Vím, že ta moje sbírka nemá žádnou valnou historickou ani finanční hodnotu. Je jen svědkem časů minulých, které mnozí ještě pamatují. Pro mne má ovšem cenu ohromnou. Ráda ji přerovnávám a jsem vděčná za každý nový přírůstek. Ze srdce děkuji všem, kteří do mé sbírky přispěli. Ze všeho nejraději ji ukazuji těm, jež dnes už zbytečné věci dojímají stejně jako mne a kteří obdivují šikovnost, trpělivost a řemeslnou zručnost našich předků. Snad potěší i vás, čtenáře Krásné paní.
V mosazném rámečku je moje babička Karolína v roce 1912. Jak jsem šťastná, když najdu na starých fotografiích datum! A jak nešťastná, když na stovkách našich rodinných fotek ten důležitý údaj chybí, a tak se jen snažíme odhadnout, kdy to tak mohlo být… A moji vnuci už budou přemýšlet, kdo to vlastně na těch fotkách je. Přitom stačí tak málo…
Foto: archiv
Rukavice bývaly dříve pro dámu na vycházce samozřejmostí. Nosily se kožené, glassé, hedvábné s knoflíčky, háčkované i bavlněné a navlékaly je nejen dámy, ale i moje babička v nich schovávala upracované ruce. Tyhle zlaté síťované jsou asi z 30. let minulého století, byly určené na ples a i dnes by udělaly parádu. Ale my už navlékáme rukavice, jen když nás zebou ruce.
Obyčejná plechová krabička s andělíčkem. Mistr Raffaelo určitě netušil, když namaloval v roce 1513 u Sixtinské madony dva uličnické andílky, že se stanou po staletí strážci domácího štěstí. A že se budou objevovat na medailoncích, na božích požehnáních i na pouťových srdcích, aby jejich majitele ochraňovali ve dne v noci, od zloby a od zlé moci… V té krabičce schovávám mléčné zoubky svých dospělých dětí. Vypadají nevábně, ale nějak mě dojímají. I když – mě už dojímá všechno…
Sluneční Úvodník
Milí čtenáři, protože se můj Sluneční měsíčník Krásná paní řídí cyklem slunečních znamení, otevírá toto číslo pátý ročník naší existence. A otevírá ho v roce, kdy tak teplou zimu nezažily ani naše prapraprababičky. Uvědomujete si, jak jsme alespoň v tomhle punktu jedineční a jedinečné. Zima se chovala jako chladné jaro, jaro se v čase, kdy píši tento text, chová jako chladné léto a já jen doufám, že se léto nebude chovat jako podzim. Můj měsíčník opět mění tvář, jeho grafická úprava je prostší a já věřím, že od příštího čísla i přehlednější. Číslo, které držíte v ruce, je atypické, velikonoční, sváteční. Reviduji ve svém srdci předchozí čtyři ročníky, po každém z nich se mi stýská, na každý nový se těším. Některé části Krásné paní jsem brala od začátku jako samozřejmost. Například text, kterému říkáme Modlitba Krásné paní a který je vždy na téže stránce jako já teď. Říká se v něm, krom jiného, že Krásná paní ví, že slovo dělá muže, a proto se politikům vyhýbá jako čert kříži. Na tom trvám a politikům nevěřím. Myslím však, že když už pohrdáme (až na svaté výjimky) politiky, neměli bychom se vyhýbat politice. Politika není jen tupé a komické hašteření ve sněmovně či v televizi. Politika je nové hřiště, nová továrna (= nové pracovní příležitosti). Chci říci: to, že politici v naprosté většině lžou, ještě neznamená, že je mi lhostejné to, co se kolem mne děje. Byla bych moc špatným příkladem pro mladé lidi (svou dceru nevyjímajíc). Dávala bych vlastně najevo, že s sebou nechám manipulovat, že nebudu říkat svůj názor, že budu sedět s rukama v klíně, přestože si myslím,
že náš způsob konzumní existence ohrožuje naše zdraví i naši přírodu. Proto jsem se rozhodla, že nabídnu své stránky a spolupráci občanským sdružením Oživení – www. greenways.cz – ostatně jejich práci jsme již propagovali v Krásné slečně – a občanskému sdružení Bez korupce http://bezkorupce.cz/o_projektu.php.
Ne, nebojte, z Krásné paní se nestane měsíčník militantních feministek a nafoukaných ekologů. Píši tento úvodník v plném jarním slunci, a co mi dělá radost zejména, je ONO. Slunce. Naše teplo, naše radost, náš život.
Opatrujte se!
PS: Krásná paní i slečna Vám děkují za projevenou přízeň a loajalitu v předešlých ročnících. Vynasnažíme se, abychom si Vaši náklonnost udržely i v budoucnu.
Modlitba krásné
Krásná paní je ochrnutá dívka, která maluje se štětcem v zubech slunečnici • Krásná paní je babička, která umí vyprávět vnoučatům o svých dávných milencích • Krásná paní je žena, která vyléčí svého muže ze smutku láskou • Krásná paní je řidička tramvaje, která si zpívá • Krásná paní má pět psů, když najde šestého, kterého nikdo nechce • Pak má Krásná paní šest psů • Krásná paní je učitelka, která učí děti český jazyk milovat, ne znát • Krásná paní ví, že slovo dělá muže, a proto se politikům vyhýbá jak čert kříži • Protože Krásná paní ví, že jedna pravda nezvítězí, když jedna pravda není • Krásná paní má ráda krásné věci, ale nesměje se sousedovic trpaslíkům • Krásná paní má všech pět pohromadě • Umí se smát • Umí plakat • Nepohrdá slabšími • Lituje silnější • Nepoutá k sobě své děti jako rukojmí • Umí pohrdat s noblesou • Umí odpouštět bez gest • Krásná paní ví, co chce, a když to neví, tak to ví Krásná paní nežárlí na Krásnou slečnu • Krásná paní nežárlí na krásnou slečnu, byť by to byla i její dcera • Krásná paní nežárlí na krásné slečny, protože ví, jak obtížné je být mladým • Krásná paní umí mlčet, když nemá co říct • Krásná paní zná své kořeny i jejich cenu • Krásná paní je hvězda na obloze • Krásná paní je časopis, který jste právě otevřeli.
