Padesátnice, která omračuje svět
Kdyby čeština nedala světu slovo robot, mohl by jej docela dobře zastoupit jiný výraz například – remoska. Ano, tento zdánlivě překonaný spotřebič, v němž už naše babičky pekly své úžasné buchty i kuřátka, oslaví letos padesát let od svého zrodu.
Foto: archivremoska
Svět přenosnou elektrickou troubu zaklopenou víkem s elektrickou spirálou, jež peče i dusí, objevil poté, kdy se nad ní v její rodné zemi takřka smrákalo. A zajásal. Konečně něco jednoduchého, praktického, s minimální spotřebou, a navíc za minimální peníze! Teplovzdušné, horkovzdušné, mikrovlnné i parní trouby a jejich vzájemné kombinace sice zdůrazňují, jak skvěle, chutně, rychle a zdravě dokážou připravit všemožné pochoutky, jenže za jaké peníze – a s jak složitými návody. Možná i proto o remosce začali v Anglii mluvit jako o „nejlépe utajovaném tajemství komunismu“. V roce 2001, kdy se začala do ostrovního království dovážet, jí dokonce udělila redakce renomovaného časopisu Good Housekeeping, který hodnotí nové výrobky na anglickém trhu, cenu „vynález roku“. A pozor, nadšení nevzbudila jen u anglických hospodyněk. Do své publikace Česká inspirace ji zařadili i architekti žijící v Anglii – Jan Kaplický (ano, právě ten, jehož návrh Národní knihovny na Letné před pár týdny zvítězil mezi 355 návrhy) a Ivan Margolius – jako příklad české vynalézavosti.
Důvody? Velmi nízká spotřeba elektrické energie (příkon 230 až 650 wattů podle velikosti), jídlo se nepřipaluje zespodu, je chutné, měkké, přitom nevysušené, nemusíte si jej během přípravy často vůbec všímat – a hlavně připravíte zde takřka vše: od buchet, kuřete, zapečených těstovin, guláše až po anglickou snídani. „A nebudete mít přitom v kuchyni zbytečně teplo jako od jiných spotřebičů, což oceňují například naši zákazníci v Austrálii,“ vysvětluje Ivo Svoboda, obchodní ředitel dnešní firmy Remoska.
Snadná obsluha a vlastně nezničitelnost vyplývající z maximálně jednoduché konstrukce si získaly doslova srdce sta tisíců uživatelů, mezi nimiž nechybí třeba ani herečka Květa Fialová.
Typická česká historie
Po léta si museli Češi pomoci, jak se dalo. Na nic se proto nedívali jako na něco neměnného – ke klasickým ukázkám naší šikovnosti patří třeba zkušenost firmy Zepter, kde nemohli pochopit, proč se u nás prodávají tak dobře jejich největší hrnce. Přece jako skvělé minipalírny! Máme prostě představivost… Historie remosky začíná ve Švédsku, kde si na služební cestě všiml Oldřich Homuta elektrického hrnce, v němž však bylo možné jen vařit. „Co kdyby uměl péct?“ napadlo příslušníka národa, který svého pohádkového Honzu vždycky vypravoval do světa s rancem buchet. Pár let proto zkoušel různé prototypy ve své domácí dílně. Technik Homuta nebyl žádný začátečník, už před válkou vlastnil v pražských Vysočanech firmu Elhamo na výrobu elektromotorů. Ta se po znárodnění spojila s podnikem místního hospodářství Remos (zkratka slov Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis), zaměřeným na elektrovýrobu a elektroslužby, který „pozřel“ řadu malých živnostníků.
Prototypy, které vymyslel společně s Jindřichem Uhrem a Antonínem Tyburcem, pak testovaly manželky. Na jednom z prvních typů remosky, označeném jako Originál, se tak objevila značka HUT – podle začátečních písmen svých tvůrců.
Z provozovny ve Zdicích, kde se vyráběly elektrické trouby, jež měly oprávnění ESČ (oprávnění na elektrickou bezpečnost), se výroba přesunula do Ondřejova, kde přišlo na svět provedení Grand. Byly postaveny nové výrobní prostory v Kostelci nad Černými lesy, kde remosku vyráběla pobočka českobrodského podniku Karma. Celkem se v letech 1957 až 1991 vyrobilo přibližně 2,7 milionu kusů remosek typu Grand a Original.
V roce 1964 získal spotřebič ochrannou známku REMOSKA®. O třicet let později se její slávu pokusili vzkřísit Jiří Blažek a Jaroslav Uličník a založili společnost Remoska, s. r. o. Přenesli výrobu do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud remosky putovaly na Slovensko, do Polska i do Maďarska, Západ však byl nedůvěřivý. Proto také přišel ing. Ivo Svoboda, aby svými zkušenostmi z marketingu pomohl remosce i na západní trhy. V roce 1999 získala firma Remoska za 1,3 milionu korun licenci firmy DuPont na použití teflonu, a tak se její produkty dostaly i do katalogu této světoznámé značky.
Cherchez la femme!
Když si žena usmyslí, že něco dokáže, tak to také udělá. Taková je i lady Milena Grenfell-Baines z anglického Manchesteru. České křestní jméno není překlep, ale důkaz, odkud tato vitální žena pochází. Do Anglie se dostalo desetileté židovské děvčátko z Proseče v roce 1939 jako jedno z posledních dětí, které zachránil sir Nicholas Winton před nacisty. Milenina rodina pomohla získat v roce 1936 slavnému spisovateli Thomasi Mannovi československé občanství (nějakou dobu v Proseči i žil) a pak s těmito doklady včas emigroval do Spojených států.
Lady Milena (provdala se za architekta George Grenfell- Bainese, kterému později britská královna udělila šlechtický titul) se domů vrací ráda. Výrazně se angažuje v britsko-českých kulturních vztazích, proto jí bylo také v roce 2003 uděleno ocenění Významná česká žena ve světě.
Při návštěvě rodné země ji remoska nadchla. Lady Milena se stala nejen výhradním dovozcem The Remoska Pan, ale dostala také remosku do katalogu jedné velké britské zásilkové firmy, nechala připravit speciální internetové stránky a vydala i kuchařku s recepty. Tak se Anglie dozvěděla, jak lze snadno vařit i v podmínkách, které nejsou právě ideální – v karavanu či na lodi. Právě nízká spotřeba otevřela remosce cestu také do kuchyní, kde je o elektrický proud nouze. A to tak dobře, že dnes 55 procent výroby putuje do zahraničí – do Anglie, Austrálie, Francie, Nizozemska, USA či Kanady.
Malá, ale šikovná
Remosku tvoří tři části – víko s elektricky napájeným topným tělesem, mísa a stojánek. Přívodní kabel je připojen pevně k držadlu, na němž najdete i hlavní vypínač. Víko lze položit na pracovní plochu topnou částí směrem vzhůru.
Mísa má povrch potažený materiálem Teflon® Classic. Nabízí se ve dvou velikostech (hluboká mísa se dodává standardně, nízká jako příslušenství). Stojánek se vyrábí z drátu a má dvě plastová držadla. Okénkem lze sledovat průběh vaření či pečení, nemusíte ji proto otvírat (pokrm by se mohl zbytečně vysušit). Přebytečnou páru odvádějí dva ventily ve víku, potraviny zůstávají vláčné a šťavnaté. V remosce můžete dusit, ale hlavně péct a zapékat. Chcete pečínku? Pak pod maso pouze rozetřete tuk, pokud do mísy nalijete vodu, maso budete dusit.
Ke čtyřlitrové (na čtyři a více porcí) a dvoulitrové (na dvě až čtyři porce) přibyla před dvěma lety i miniremoska MINI Teflon na jednu až dvě porce, tedy ideální záležitost pro singlisty.
Rada od výrobce? Ve středu víka, kde není zabudováno topné těleso, byste mohli mít pokrm méně propečený než na okraji. Aby bylo pečení rovnoměrné, vystřihněte proto z alobalu kolečko o průměru mísy remosky a položte je před dopečením na pokrm – potom jej budete mít rovnoměrně propečený.
Jednoduchý recept? „V zahraničí si oblíbili třeba jednoduchý recept, v kterém se na plátky brambor položí kuřecí křidélka nebo stehýnka. Pak lze přidat sýr nebo zeleninu – všechno se připravuje najednou,“ popisuje oblíbený recept Ivo Svoboda. (Další recepty najdete www.remoska.cz)
Až budete chtít někomu dát praktický dárek, zkuste remosku – tu zvládne bez návodu i muž!
